Pryč jsou ty doby, kdy se v zemích východního bloku točili filmy o hudebních skladatelích, jež byly politicky korektní a podle Miloše Formana neskutečně nudné. Poslední desetiletí se ale v biografickém žánru urodilo hned několik zajímavých titulů.
Po finanční krizi ve světovém filmovém průmyslu, která kulminovala cca 2008 – 2010 se prakticky vypařily prostředky na drahé biografické snímky. Jestliže ještě na začátku milénia se daly ve světové kinematografii, zvláště pak v Hollywoodu dát dohromady financování na dobový biografický snímek ve výši kolem 40 milionů dolarů, dnes se i oskaroví tvůrci musí spokojit s mnohem menšími rozpočty – dobová Dánská dívka (2015) odehrávající se v druhé polovině dvacátých let stála 15 milionů dolarů a druhoválečný Kód Enigmy stál 14 milionů dolarů, přičemž na samotnou produkci tvůrci měli jen 5 milionů dolarů. Mimochodem Formanův Amadeus stál v roce 1984 kolem 18 milionů dolarů, takže při započtení inflace jsme v úplně jiné rozpočtové galaxii.
Z tohoto důvodu se styl vyprávění mění. Tvůrci si nemohou dovolit velké výpravné scény, půjčovat si větší množství dobových aut, najímat pohůnky ke koňským spřežením a spíše přichází s komornějším způsobem vyprávění. Na druhou stranu se hned několika filmařům podařilo i s takovými limity přijít s vynikajícím kreativním řešením.
Kdyby byla anketa o největší Francouzku, určitě by většina lidí na světě jmenovala Johanku z Arku nebo Coco Chanell, ale určitě by nevynechali zpěvačku s hlasem, který nenechá nikoho chladným – Edith Piaf. V roce 2007 natočil režisér Olivier Dahan v koprodukci Francie, Velké Británie a České republiky biografický film o této slavné zpěvačce s Marion Cotillard, podotýkám už čtvrtý, ale dosud suverénně nejznámější a nejzdařilejší.
Film sleduje nelineárně zásadní životní mezníky Edith Piaf, její velmi bezútěšné mládí, zamilovanost a vášeň, stejně jako její padlé období plné zášti, smutku, nenávisti a tišících prostředků. Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem… Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti.
Kromě neskutečných fyzických proměn a úchvatné práci maskérů zahraje Marion Cotillard (Na dřeň, Počátek, Temný rytíř povstal, Půlnoc v Paříži, Nákaza, Milosrdné lži) laskavé i velmi niterné scény. Ostatně za svůj výkon byla vyznamenaná Oskarem. Film má řadu hodně zajímavých režijních nápadů, filmaři třeba výborně využili pražské kino Lucerna, které se ve filmu objeví hned několikrát a pokaždé docela jinak a vždy výborně. Právě Dahanovy režisérské schopnosti dodaly filmu na velkoleposti a budí dojem, že operuje s větším rozpočtem než 25 milionů dolarů. Zřejmě nejúchvatnější scéna z filmu je ta s prvkem nadpřirozena na konci filmu, však uvidíte sami, pokud jste snímek dosud neviděli. RECENZE ZDE.
Pages: 1 2
