Le Mans (1971)

Le Mans_1

USA, režie: Lee H. Katzin, scénář: Harry Kleiner, hudba: Michel Legrand, kamera: René Guissart Jr., Robert B. Hauser, střih: Ghislaine Desjonquéres, Donald W. Ernst, John Woodcock, Catherine Kelber (není v titulcích), Ferris Webster, hrají: Steve McQueen, Siegfried Rauch, Elga Andersen, Ronald Leigh-Hunt

 

106 minut, 2.20:1, 70 mm, barevný

 

Film:

 

Americký řidič (Steve McQueen) se vrací na závodiště do Francie, kde byl před rokem zraněn a zjistí, že pociťuje silné sympatie k vdově po muži, který zemřel při stejném neštěstí. Autentická místa ve Francii a úžasná kamera nabízejí fascinující pohled na nejneobyčejnější auta světa a výjimečné charaktery lidí, které svět motorů a pach benzínu přitahuje. Steve McQueen sám závodil a vyzkoušel i obtížný závodní okruh Le Mans dlouhý 8,5 míle (cca 13,5 km) – často v rychlosti překračující 200 mil za hodinu (320 km/h).

Steve McQueen (Sedm statečných, Motýlek, Útěk, Bulittův případ) Le Mans produkoval ve své produkční společnosti Solar Productions. V roce 1969 poslal štáb do Francie, aby při opravdovém 24 hodinovém závodě Le Mans natočil 10 000 metrů filmu. Během natáčení zjistil, že osvětlení kolem závodiště je slabé, boxy zaprášené a depa zastaralá. Spojil se proto s organizátory závodů podruhé a na náklady své firmy nedostatky upravil. Natáčení tedy probíhalo 2 roky. A pokud si myslíte, že si filmaři lámali hlavu se scénářem, tak jste na velkém omylu. Celý film je dílem improvizace.

Steve McQueen se rozhodl jít ve filmu až na dřeň, takže se rozhodl v roce 1971 přihlásit se svým Porsche 917. Jenže jak už to u filmu bývá. Pojišťovna se zhrozila a banka řekla, že v případě tohoto šílenství, okamžitě zastaví úvěr.

le_mans_2

Kolem závodiště bylo 19 filmových kamer, mezi závodníky pak bylo i auto Solar Productions se 3 kamerami, byť bez McQueena za volantem. Cílem bylo aby se na začátku závodu dostali do vedení a snímali auta za sebou. I přes dobíjení kamer o filmový pás se McQueenovi hoši nakonec umístili v závodním speciálu na krásném 9. místě.

Jako na každém hollywoodském filmu i na tomto bylo velké množství komparsu. McQueen najal 1500 statistů, mezi které ale angažoval i skutečné motoristické novináře té doby. Po skončení závodu nastala komplikace. Organizátoři si odvezli všechny reklamní plachty a plakáty a McQueen musel narychlo sehnat náhradu a přitom samozřejmě kamuflovat, že vše zůstává stejné, děj se přeci odehrává během jednoho dne.

lemans_poster

Dalším problémem byly mušky. V době závodu se jich tam rojí mraky, ale po čase zmizely. Filmaři tak museli mušky lepit na světlomety. To jsou ale legrace proti tomu, že během závodu se jedno auto vzňalo ohněm v rychlosti 300 kilometrů v hodině a vyletělo trati a když Porsche 911 s Davidem Piperem havarovalo v místě, kde v roce 1969 byl už jeden smrťák nikdo nevěřil, že Piper přežije. Přišel o nohu, ale přežil. Steve McQueen mu věnoval výtěžek z prvního dne promítání filmu.

Kaskadéři sice odvedli skvělou práci, ale i jim se přihodil velký průšvih, který k této branži patří. Exploze dálkově řízeného auta proběhla dřív a než se záchranáři dostali k řidiči, utrpěl velmi vážné popáleniny.

Nejprve si položme otázku, proč jsme milovali Bullitův případ? Pro fantastickou automobilovou honičku, která byla ve filmu sice úplně na nic, vlastně byla úplně nesmyslná, ale nikdo ani nedutal. A Le Mans je taková nesmyslná honička roztažená na celovečerní stopáž. Musím říct, že ten film mi k McQueenovi zkrátka patří a hodně mě baví, ačkoli jako klasické vyprávění je to samozřejmě průšvih. RealFilm snímek vřele doporučuje ke zhlédnutí.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

PS: Steve McQueen: The Man & Le Mans je  název dokumentu z roku 2015 o natáčení filmu, kterému se budeme v budoucnu věnovat v rubrice Umění dokumentu.

 

Přidat komentář

TOPlist