Oklamaný (2017)

T

The Beguiled, USA, režie: Sofia Coppola, scénář: Sofia Coppola podle předlohy Thomase Cullinana, kamera: Philippe Le Sourd, střih: Sarah Flack, hrají: Colin Farrell, Nicole Kidman, Kirsten Dunst, Elle Fanning, Angourie Rice, Oona Laurence, Addison Riecke

 

94 minut, 1.66:1, 35 mm, barevný

 

MFF v Cannes – cena za nejlepší režii

 

Film:

 

1864. Virginia, občanská válka Sever proti Jihu. Raněný a vyčerpaný severský zběh desátník John McBurney (Colin Farrell) se schovává ve stínu stromu, když najednou kolem něj prochází mladá dívka. Požádá jí o azyl, přestože je nepřítel. Dívka ho podepře a odvede ho do nedaleké internátní školy. Tam se desátníka ujmou v aktu křesťanského milosrdenství, aby ho, hned jak se trochu postaví na nohy, vydaly „svým“ vojákům jako válečného zajatce.

Zásadní problém ovšem nastává už za pár dní. John se stává atrakcí domu obývaného ženami, zamilují se do něj mladičká studentka Alicia (Elle Fanning), on vyjádří své city staropanenské učitelce Edwině (Kirsten Dunst),  ale svou přízeň mu projeví občas i ředitelka školy (Nicole Kidman).

T

Ve všech se díky němu probouzejí emoce, které ještě nebo už dlouho nezažily. O to jsou ničivější a nebezpečnější, protože John si neuvědomuje, že se ocitl uprostřed bitvy, která je strašlivější než všechny boje probíhající války.

   Režisérka k filmu uvedla: „Když jsem film připravovala, vzpomněla jsem si na Misery nechce zemřít, ve kterém se muž stal hostem a zároveň vězněm. Měla jsem ho celé natáčení někde vzadu v hlavě. Byla to výzva, protože jsem nikdy nedělala nic podobného, je to mimo moji komfortní zónu.“

T

Oklamaný je ze všech žánrů nejblíže historickému psychologickému snímku, ostatně hollywoodská kinematografie je kinematografie žánrová, jak je dobře známo. Sofia Coppola však tančí na samých krajích obou žánrů a několikrát se jí podaří situaci vyeskalovat tak nápaditě, že rozesmála i jinak cynické kritické publikum. Je to zvláštní, ale Oklamaný pobavil a hlasitě rozesmál kritiky víc než komedie Pobřežní hlídka, což je sice bizarní přirovnání, ale pravdivé.

 

Kameraman Philippe Le Sourd se s režisérkou zná díky svým reklamním zakázkám a když za ním přišla s nabídkou na natočení tohoto filmu, vzal svou osobní 35 mm kameru, své kamerové vybavení, staré objektivy a společně s režisérkou si po filmových rešerších, během kterých se dívali na Kurosawova Rašomona (úvod filmu), Hitchcockových snímcích kvůli napětí a filmů z občanské války, tak se dohodli, že zvolí dnes již nepoužívaný formát 1.66:1.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist