Již sedmá část originální letní série Značka Československý dětský film se dnes bude věnovat solitérům – kultovním tvůrcům československého filmu, kteří v námi sledovaném období točili filmy pro děti a mládež.
V dnešním díle našeho seriálu se podíváme na umělecké solitéry tvořících v dětském filmu, a to na filmy Juraje Herze Panna a netvor a Deváté srdce a pochopitelně filmy mistra Karla Kachyni, který byl hlavním režisérem dětského filmu po celá sedmdesátá léta a dosáhl v ní skutečně velkých úspěchů.
Jak uvedl Juraj Herz ve svých knižních memoárech, důvodem proč natáčel v tvůrčí skupině dětského filmu bylo jeho pohanění scenáristkou Markétou Zinnerovou po filmu Den pro mou lásku. Herzovi bylo proti srsti zabití dítěte, považoval to za nefér vůči divákům a dost laciné řešení. Zinnerové se kritika neměla vůbec líbit a začala proti němu intrikovat.
V tvůrčí skupině dětského filmu měl dostatečný respekt a jak jsem vybádal v Barrandovském archivu i vysoký tvůrčí kredit. Ota Hofman měl velmi rád divadelní hru Františka Hrubína Kráska a zvíře a zalíbila se mu možnost jí natočit také ve verzi pro kina. Juraj Herz si scénář přečetl, zamlouval se mu a po přejmenování na Panna a netvor ho i natočil.
Je to jeden z jeho nejlepších filmů. Nádherné scény koncipované, jak na barokních obrazech natočil kameraman Jiří Macháně a ve spolupráci s architektem Labským hudebním skladatelem Hapkou nebo výtvarníkem Vyleťalem vytvořili romantický příběh s prvky horroru. Film, který ocení spíš starší děti a zejména dospělí diváci, byl dokonce vyznamenán i na zahraničním horrorovém festivalu a je stále dodnes zbytečně podceňovanou perlou domácí tvorby. Film v době premiéry navštívilo solidních 852 005 diváků.
Ze stejného ranku jako Panna a netvor je film Deváté srdce, který se dokonce musel natáčet i ve stejných dekoracích, ačkoli proti tomu architekt Labský protestoval. Přišlo mu naprosto nesmyslné používat stejnou dekoraci, zvláště, když její úpravy stály mnohem víc, než kdyby se rozebrala a na jejím místě postavila nová. I tato pohádka, často uváděná jako horror, kterou Herz třeba skvěle zinscenoval na prknech Národního divadla, je příběhem o potulném studentovi, který se přihlásí jako stráž princezny Adrieny.
Základním motivem filmu je princezna v moci kouzelníka, který si připravuje omlazovací elixír z krve lidských srdcí. Kameraman byl stejně jako u Panny a netvora Jiří Macháně, hudbu složil také Petr Hapka a výtvarně se na něm podíleli i Herzovi dobří přátelé manželé Švankmajerovi. Film vidělo v kinech sice o poznání méně diváků, bylo jich 214 753 diváků, ale je to rozhodně kvalitní film.
Pages: 1 2