Hollywoodská šlechtična Jane Fonda

Byl to začátek spolupráce se Sidney Pollackem, který byl rovněž věrným přítelem Roberta Redforda. Všichni tři byli politickými aktivisty a zásadním způsobem ovlivnily kinematografii Nového Hollywoodu sedmdesát let. Jane Fonda už s Redfordem dříve natočila v roce 1967 komedii Bosé nohy v parku podle předlohy slavného muzikanta Neila Simona, ale společně se všichni tři dali dohromady vlastně až v roce 1979 snímkem Elektrický jezdec. Film jenž má daleko k bezduché popcornové zábavě, na kterou jsme dnes v Hollywoodu zvyklí, vypráví příběh opilého rodeo kovboje v podání Roberta Redforda, který se jednoho dne rozhodne, že už ze sebe přestane dělat cvičenou opici a zmizí i s extrémně drahým koněm nadopovaným sedativy průmyslovým koncernem. Po stopách se mu vydá reportérka zahraná právě Jane Fonda, která se do jezdce zamiluje a ztotožní se z jeho záměrem dát koni svobodu.

 

Diváci poselství filmu pochopili a brali kina útokem, Redford, který byl v té době na vrcholu popularity o filmu napsal knihu, která zároveň upozornila nato, jak se nešetrně zachází s americkou krajinou a začal se zasazovat o záchranu přírody i zachování amerických hodnot ve své domovině státě Utah. Američtí teoretici filmu o filmu napsali, že je to základní poselství tradičních amerických honot, příběh muže, ženy, koně a přírody, která k americké kultuře a tradici westernu neodmyslitelně patří. Film také získal označení antiwestern.

Jane Fonda se v sedmdesátých letech zamilovala do herce Donalda Sutherlanda a kromě demonstrování si společně zahráli také před kamerou v politickém thrilleru Klute (1977) Alana J. Pakuly, o kterém si můžete přečíst v samostatném článku zde. V roli prostitutky v ohrožení si opět získala uznání kritiky a diváků a vysloužila si druhého Oskara.

coming_home

Téma Vietnamu jí nakonec rezonovalo i ve filmu. Snímek Návrat domů Hala Ashbyho byl přiznanou žalobou Ameriky, příběhem ochrnutého veterána z války ve Vietnamu Luka ztvárněného Jonem Voightem, který se ve své domovině nedočká prakticky žádného zadostiučinění. Jane Fonda hraje jeho mladou poněkud naivní manželku narukovaného pilota Sally, která chce být užitečná a tak pracuje v lazaretu, kde se setká s ochrnutým Lukem. Film je o nesmyslnosti války a žalobou amerického režimu tak ostrou, že ho v Československých kinech promítala i komunistická Ústřední půjčovna filmů, ačkoli v oskarovém klání sošku za nejlepší film získal konkurenční film o válce ve Vietnamu Lovec jelenů, který se naopak v Československu na příkaz z Moskvy promítat nesměl, kvůli zobrazení ruských imigrantů v USA. Paradoxní je, že Jane Fonda Oskara dostala a pak nařkla tvůrce vítězného filmu z rasistické a Pentagonu stranící verzi o špinavé válce ve Vietnamu.

The-China-Syndrome

Ke spolupráci jí ve stejné době vyzval i další americký anarchista sedmdesátých let, kterým nebyl nikdo jiný než Michael Douglas. Ten ještě jako mánička, surfař a další příslušník hollywoodské smetánky, kterému se na polici vyhříval Oskar za Přelet nad kukaččím hnízdem a na kontě už měl slušných pár milionů jako veleúspěšný filmový producent, inicioval drama Čínský syndrom o havárii v americké jaderné elektrárně. Novináři film víceméně bojkotovali a vypadalo to, že bude mít film vůbec problémy, aby se dostal do kin, ale v době premiéry došlo k mediálně ostře sledovanému poškození reaktoru jedné americké jaderné elektrárny a vše bylo najednou jinak. Z malého filmu se stal kasaštyk a z Čínského syndromu další symbol sedmdesátých let, kdy filmaři upozornili na bezpečnostní problém, o kterém americká vláda dosud ujišťovala občany, že neexistuje. Hlavní postavu ztvárnil legendární Jack Lemmon, který byl za film oceněn cenou na MFF v Cannes.

Pages: 1 2 3 4

Přidat komentář

TOPlist