Osm a půl (1963)

Otto e mezzo, Itálie/Francie, režie: Federico Fellini, scénář: Federico Fellini, Ennio Flaiano, Tulio Pinelli, Brunello Rondi, kamera: Otello Martelli, hudba: Nino Rota, kamera: Gianni Di Venanzo, střih: Leo Catozzo, hrají: Marcello Mastroiani, Anouk Aimé, Claudia Cardinale, Sandra Milo, Tito Masini, Barbara Steele

145 minut, černobílý, 1.85:1, 35 mm

Oskar za nejlepší zahraniční film a nejlepší kostýmy, Hlavní cena na MFF v Moskvě, nominace na Oskara – nejlepší scénář, režie, výprava, snímek chráněný organizací UNESCO

Film:

Režisér Guido (Marcello Mastroianni) je v osobnostní krizi. Má točit film, už ho má obsazený, zajištěné financování, dekorace, kostýmy, jenže si nemůže uvědomit, o čem ten film vlastně má být, proč ho chce točit a jak. V jeho hlavě se odehrává pověstný galimatyáš. Vzpomíná si na dětství, vybavuje si různé snové sekvence a pak se hned probouzí do reality, do dotírajících novinářů a kritiků, kteří jeho tvorbu sledují, manželky, která ho má přes to všechno pořád ráda, milenky, která má ráda i svého vlastního manžela nebo ke kardinálovi, se kterým vede skutečný i myšlenkový dialog.

Federico Fellini po dokončení tohoto filmu řekl novinářům:,,Při rozhovoru s novináři mne jednou napadlo, že tento film se pokouší vysvětlit nesrozumitelná slova, která na konci Sladkého života volá dívka na Marcella…“ Osm a půl je autobiografickým filmem slavného režiséra, který ho napadl během jeho lázeňského pobytu na Ischii a Chianciana. Přemýšlel nad příběhem člověka, který se dostal během pobytu v termálních lázních do mrtvého bodu své existence. Během něj přemítá nad svým životem, postoji a událostmi svého života (podívejte se pro zajímavost také na film Mládí). Všechny události ve filmu se Fellinimu skutečně staly a je veřejným tajemstvím, že tvůrci točili film bez scénáře.

osm a pul_1

Film se původně jmenoval La bella confusione (Krásný zmatek), ale nakonec ho nazval Osm a půl. Byl to totiž jeho devátý celovečerní film a vzhledem k tomu, že natočil i krátkometrážní film Pokušení doktora Antonína ve filmu Bocaccio, tak odtud pramení ta půlka v názvu.

Osm a půl nemá tedy děj v pravém slova smyslu, je to lyrický snímek, který rámuje osobnost režiséra, ale tvoří jej sekvence a stylizované obrazy vycházející z naturelu svého mimořádného režiséra, ve kterém jsou jasně charakterizované univerzální typy. Myslím, že každý umělecky ambiciózní režisér se pokusil podobný snímek natočit, jenže ne vždy se to povede. Po pravdě povětšinou se to nepovede. Vyjímkou je třeba Americká noc Françoise Truffauta. Osm a půl je mistrovské umělecké dílo, které v sobě spojuje psychologii, filozofii, meditaci, humor a fantazii a zároveň průkopnickou filmovou formu ve filmu, kterou dnes chápeme jako moderní.

osm a pul_2

Osm a půl svádí k nekonečným interpretacím a je velmi půvabné, že každá je jiná. Určitě nebude od věci si některé zajímavé připomenout. Toto třeba napsal Milan Kundera v roce 1987 pro Le Messager Européen:,,Ve skutečnosti je to pouze Fellini, který je schopen svými interpretacemi (neustále opomíjenými, přecházenými, nepochopenými) odhalit brutálně a krutě esenci Kafkovy estetické revoluce: radikální uvolnění snílkovskou lehkostí a všechna pravidla pravděpodobnosti porušující imaginace. Moderní umění je pro mne osobně dějinami této imaginace, kterou dnes Fellini dovedl do nedosažitelných výšek (a snad k naplnění, k orgiastickému naplnění).

Film měl ve své době zajímavé přijetí. Fellini film přihlásil do soutěže na MFF v Moskvě, což byla od něj slušná provokace. Sovětští novináři byli zděšeni, protože ten film byl přesný opak toho, co v socialistickém bloku udávalo směr, tedy realismus, zvláště realismus socialistický. A Fellini jim přivezl snový snímek o krizi člověka. Soudruzi z NDR neváhali film odstřelit slovy, že film hovoří surrealistickým jazykem, který koneckonců vede k dekadentnímu rozplynutí realistického filmového umění a film v soutěži v Moskvě hrozil zapadnutím.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist