Festival francouzského filmu: Obávaný (2017)

le-redoubtable-cannes-review

Francie/Itálie/Barma, Le Redoutable, režie: Michel Hazanavicius, scénář: Michel Hazanavicius podle memoárů Anne Wiazemsky, kamera: Guillame Schiffman, střih: Anne Sophie – Bion, Michel Hazanavicius, hrají: Louis Garrel, Stacy Martin, Bérenice Bejo, Grégory Gadebois, Tanya Lopert

 

102 minut, 1.85:1, 35 mm, barevný a černobílý

 

MFF v Cannes – nominace na Zlatou palmu

 

Film:

Paříž, 1967. Jean Luc-Godard (Louis Garrel) natáčí se sedmnáctiletou Annou Wiazemsky (Stacy Martin) film Číňanka. Hluboce se do ní zamiluje a později se s ní ožení. Godard má za sebou úspěch s filmem U konce s dechem a svět mu leží u kolen. Na rozdíl od všech ostatních je mu to ale úplně jedno. Číňanku doslova sestřelí kritici a jeho ve Francii levičácké názory jsou v Číně pro smích a brané jako provokace. Godard cítí, že je potřeba změna, proto se mu náramně hodí proslulý spor kolem pařížské Kinematéky, demonstrace v ulicích i skandál kolem přerušení festivalu v Cannes. Přitom prožívá lásku s Anne, která odhaluje složitost jeho osoby i vnitřní nestálost.

 

A je to tady opět. Michel Hazanavicius, který okouzlil svět černobílým a němým Umělcem opět postavil kameru do světa umělců a umění, čímž si u nás na RealFilmu získal okamžitě plusové body navíc, což jako čtenáři RealFilmu moc dobře víte, protože my víme, že vy víte, že to tak máme rádi. Není to tedy typický film ve filmu jako ultimativní Americká noc Francoise Truffauta ani snová muzikálová fantazie La La Land, ale k tomu postupně.

obavany_2

Hazanavicius vycházel z memoárové knihy o několikaletém vztahu mladičké Anne Wiazemsky ke Godardovi, kterému už přeci jen bylo o dost let více. V rámci memoárových filmů je to optimální řešení, protože filmy zachycující dekády jsou dnes hodně překonané a hlavně kloužou po povrchu. Díky tomu byla tak výjimečná Jackie nebo Edith Piaf, přičemž druhý jmenovaný snímek sice zachytil delší časový úsek, ale jinak, než bylo v biografických filmech obvyklé, včetně Amadea Miloše Formana. Obávaný vznikl jako oba jmenované biografické filmy ve Francouzské koprodukci.

 

Je třeba předeslat, že Obávaný není filmem pro tzv. většinového diváka. Je to chytrý a rafinovaný snímek cílící na náročnější diváky a ideálně na diváky, kteří mají rádi film. Godard je mezinárodně známý filmař, není to ryze francouzský autor a diváci ho dobře znají jak ve Francii, tak Itálii, Německu, USA a samozřejmě i v Čechách. Je třeba však dodat, že Godard zůstane pro 95% režisérem jednoho filmu – U konce s dechem. To je ten Godardův chef d´ouvre, byť on by zcela jistě protestoval.

obavany_3

Děj Obávaného se ovšem odehrává až po U konce s dechem a ačkoli je tam tento legendární film zmíněn a je z něj ve filmu dokonce ukázka, o tomto kultovním snímku se ve filmu nedozvíte zhola nic. Na druhou stranu, Hazanavicius předpokládá, že ten film znáte. My čeští diváci jsme poněkud handycapováni. Bohužel většina diváků nezná Godardovy výstřelky a úlety, nemáme zkušenost z jeho pranýřování tiskem i vyhroceného odmítnutí, kterému v době událostí musel čelit.

 

To třeba v případě Jackie byl mnohem menší problém, protože generace dnešních šedesátnic její osobu dobře znala i z komunistického tisku. V tomto ohledu ale nevěšte hlavu, protože pokud se podíváte na i u nás uvedený dokument Dva ve vlně, můžete si před návštěvou kina udělat dobrý obrázek, jaký magor Godard je. A slovo magor používám záměrně, protože ten film Godarda neglorifikuje a ukazuje ho takového, jaký skutečně je, jako asociálního génia.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist