Severský filmový podzim: Deník darebáka (2017)

524x524

 

Masta gitt, Švédsko, režie: Ivica Zubak, scénář: Ivica Zubak a Can Demirtas, hudba: Filip Runesson, kamera: Erik Vallsten, střih: Richard Krantz, hrají: Can Demirtas, Lena Endre, Shebly Niavarani, Arvin Kananian

 

97 minut, barevný, ARRI Alexa

 

Film:

 

Metin (Can Demirtas) je mladým mužem další generace muslimských imigrantů ve Stockholmu. Jeho otec mu vštípil do hlavy, že správného muže dělá zasazení stromu, zplození syna a napsání knihy. Metin si v podstatě zapamatuje jen tu pasáž o knize, protože se z něj stane pořádný grázl. Zastavuje fejky švýcarských hodinek z Číny, zapaluje auta pro pojistné podvody, občas někomu rozbije hubu a do toho všeho si vede svůj deník. Každý chlap má přeci napsat knihu, ne?

 

Metin zřejmě v skrytu duše ví, že se chová jako zbabělec a parchant, proto si dá přihlášku na hereckou školu. Na přijímačkách toho sice moc nepředvede, ale v tom okamžitě do děje zasáhne deus ex machina. Metin v roztržitosti zapomene v místnosti pro talentovky svůj deník a profesorka Lena (Lena Endre) si jej přečte a předá vlivnému nakladateli. Ten okamžitě projeví zájem deník vydat. Jenže bude o to Metin vůbec stát? Jak se k tomu postaví jeho kumpáni a co policie, která ho má v hledáčku?

denik darebaka

 

Metin není darebák, Metin je pořádný grázl a i když má nesporný talent, je to pořád člověk, kterému byste určitě nenechali pohlídat děti nebo mu svěřili jakoukoli práci, byť by šlo jen o to natřít plot. Metin je totiž mužem tisíce výmluv, sobecký parchant a přitom zatraceně reálně vykreslená postava. Takhle to zkrátka chodí. A ví to i režisérka, protože při psaní scénáře vyzpovídala spoustu imigrantů ze stockholmského předměstí a sesbírala četné příběhy, které pak poskládala podle klasického žánrového klišé gangsterského filmu s tím rozdílem, že hlavní hrdina nepotřebuje sehnat peníze do určitého časového limitu, ale sehnat vlastní deník, díky kterému mu nehrozí jen zpřelámání všech kostí v těle od vymahačů, ale rovnou smrt.

demik_darebaka_3

Bylo by to v pravdě neveselé pokoukání, kdyby se tvůrci nerozhodli, že do toho nevloží trochu humoru. Když Guy Ritchie nebo Quentin Tarantino vykreslují podsvětí, je to popkulturní legrace s bizarními figurami, kteří dělají bizarní věci a dopouští se brutálního comicsového násilí. V tomhle filmu násilí přítomno je, ale rozhodně není glorifikované, naopak. Tvůrci totiž evidentně nemají v úmyslu diváky bezmyšlenkovitě bavit, ale ukázat, jak to vlastně na tom předměstí Stockholmu chodí a co si o té naší většinové společnosti myslí. Postavy navíc čelí ještě v rámci vyprávění příběhu následkům svých činů a byl bych velmi opatrný tento film nazývat komedií. Netvrdím, že se nezasmějete, ale film je rozhodně drama.

denik_darebaka_2

Režisérka chorvatského původu Ivica Zubak natočila ve švédské produkci zajímavý film, který nezapře hned několik inspiračních zdrojů, způsob snímání filmu vychází ze stylizace Arronofského Wrestlera, v řadě scén dojde k citaci Martina Scorseseho, ale i Dobrého Willa Huntinga Guse Van Santa, ke kterému se zřejmě chtěli autoři v mnohém přiblížit, ale ta snaha se poněkud minula účinkem, protože se jim nepodařilo vybalancovat adekvátní protiváhu k silnému hlavnímu protagonistovi. Deník darebáka se sice nestane takovou klasikou jako Wrestler nebo Mafiáni, ale za pozornost určitě stojí. Právě se hraje v rámci Severského filmového podzimu.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist