Nit z přízraků (2017)

BQ5A9653.CR2

Phantom Thread, USA, režie: Paul Thomas Anderson, scénář: Paul Thomas Anderson, hudba: Jonny Greenwood, kamera: Paul Thomas Anderson, střih: Dylan Tichenor, hrají: Daniel Day-Lewis, Vicky Krieps, Lesley Manville

 130 minut, 35 mm, barevný

 Film:

Mít šaty od návrháře Reynoldse Woodcocka (Daniel Day-Lewis) znamenalo v dynamické éře obrozujícího se poválečného Londýna úplně nejvíc. Dáma musela mít dostatek peněz, patřičný rodokmen a odpovídající vychování, aby mohla vyrazit na večírek v jeho modelech, které byly vždy unikátní. Status génia si ale vybíral svou daň v podobě Woodcockovy totální emocionální vyprázdněnosti.

Odtržen od reality všedního dne, neboť o vše praktické se starala jeho sestra (Lesley Manville), stavěl všechny ženy na roveň krejčovských panen. Měl sice vždy po ruce nějakou milenku či múzu, ale stačilo, aby položila otázku, zda by si jí nemohl trochu více vážit a už se na doporučení sestry pakovala z jeho života.

Když po dalším rozchodu zapřísáhlý starý mládenec Woodcock v kavárně v zapadlém přístavním městečku Reynolds objevil stydlivou servírku Almu (Vicky Krieps) a rozhodl se jí nabídnout momentálně uvolněné místo po svém boku, netušil, s čím si zahrává. Tahle zdánlivě neškodná submisivní bytost totiž rychle pochopila pravidla hry a rozhodla se aktivně bojovat za to, aby neskončila jako její předchůdkyně. Situaci jí usnadňuje i to, že se do ní Reynolds zamiloval.

PHANTOM THREAD

„Reynolds je naprostý sobec, sebevědomý, sebejistý, posedlý sám sebou a svou prací,“ popisuje režisér P. T. Anderson svého hrdinu. „Takový člověk si přímo říká o to, aby ho něco vykolejilo. Co se stane, když u sebe poprvé odhalí slabost nebo zjistí, že k životu potřebuje i někoho jiného?“

Hodně věcí odehrávajících se na plátně vám zůstane po zhlédnutí filmu skryto. Třeba jsem během sledování vůbec nepochopil, že Alma je imigrantka z východní Evropy. Je to důležité? Možná trochu. Důležitým prvkem tohoto filmu je totiž motiv travičství, který má v Evropě dlouhou tradici. Ostatně právě legendární Maryša byla první hrou v češtině na prknech pražského Národního divadla v hlavním čase. Loni se tento motiv objevil hned ve dvou důležitých filmech Zabití posvátného jelena řecké divné školy a filmu Sofie Coppoly Oklamaný.

PHANTOM THREAD

Ale to jen tak na okraj. Nit z přízraků je svébytným kinematografickým dílem, odehrávajícím se v pečlivě vycizelovaných výtvarných obrazech s hodně nestandardním triem hlavních hrdinů, které bylo důvodem natočení filmu. Tentokrát si Anderson za svůj vzor vybral slavný snímek Mrtvá a živá Alfreda Hitchcocka, a jelikož chtěl film zasadit do prostředí krásných kostýmů a vyšší společnosti, kde se ve své kinematografii dosud nepohyboval, vzpomněl si, jak mu jednou Johnny Greenwood na adresu jeho obleku řekl:,,A podívejme, Beau Brummel.“ Anderson se začal zajímat o svět módy a zjistil, že je to velmi zajímavé místo s vlastními pravidly a výraznými osobnostmi.

Dvojice režiséra a hlavního herce se zaměřila na studium klasické anglické krejčoviny, zejména na londýnské módní domy, které v poválečných letech zaměstnávaly méně známé návrháře jako Digbyho Mortona, Petera Russella, Hardyho Amiese, Johna Cavenagha a Michaela Donéllana. Epicentrem haute couture byla na přelomu století Paříž; Londýn byl jejím umírněným příbuzným. Na rozdíl od velkých domů, jakými byl například Dior, které zaměstnávaly stovky lidí, byly londýnské salóny malými rodinnými podniky, které často vedly sourozenecké dvojice bratr se sestrou. „Ve světě, který jsem poznával, mělo hodně designérů sestru, která jejich byznys řídila,” říká Anderson. „Takhle to fungovalo třeba v prvních desetiletích minulého století u Amiese a v současnosti u Valentina a Versaceho.”

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist