POD POVRCHEM: Nejtemnější hodina

Minulý měsíc jsme psali o filmu Darkest Hour, který velmi vřele uvítala americká a britská kritika. V redakci jsme film již viděli na tiskové projekci a ještě před recenzí se podíváme pod povrch tohoto zajímavého filmu, který je vrcholem uměleckých maskérů, životním výkonem Garyho Oldmana a dosud nejlépe natočeným filmem Joe Wrighta.

DARKEST HOUR

O ději filmu:

 

samostatné preview filmu

 

Premiér britské vlády Chamberlain (Ronald Pickup)  právě zažil politický atentát a na jeho místo se derou hned dva potenciální kandidáti aristokrat Hallifax (Stephen Dillane) a Winston Churchill (Gary Oldman), jediný politik v Evropě, kterého nesnáší jistý malíř pokojů Herr Hitler. Churchill je nakonec pověřen samotným králem (Ben Mendelsohn), aby se stal premiérem, a to doslova v nejtemnější hodině britských dějin – s armádou v obklíčeném Dunkirku, předsedou vládnoucí strany trpícím rakovinou a králem, který má zaječí úmysly zmizet i s celým dvorem do Kanady a úhlavním nepřítelem Hallifaxem, který chce s Mussolinim jako prostředníkem dojednat mír.

DARKEST HOUR

Geneze scénáře filmu:

Záchytnými body původního scénáře Anthony McCartena k Nejtemnější hodině byly tři proslovy, které Churchill napsal a pronesl mezi květnem a červnem 1940. „Otázkou bylo, jestli bojovat sami za sebe, možná pod hrozbou zničení armádních sil nebo i celého národa, anebo to hrát na jistotu – v což věřil Viscount Halifax společně s (odstupujícím) premiérem Nevillem Chamberlainem – což by skončilo upsáním se Hitlerovi. Winston se musel tímto problémem prokousat a zjistil, že sám s britským zřízením bojuje,“ objasňuje McCarten.

DARKEST HOUR

Proč Gary Oldman přijal roli Winstona Churchilla:

„Chtěl jsem říct ta slova. Churchillovy proslovy, které sám psal, jsou jedny z největších v anglicky psané kultuře. Byl pozoruhodný, protože se neuchýlil ke květnaté próze nebo k tomu, že by zahltil svoje proslovy metaforami nebo představami. Dokázal je využít, když potřeboval, ale pochopil lidi, ke kterým přímo promlouval a ujistil se, že všechno, co řekne, se dostane přímo k srdci národa.“ A pokračuje. „Celou tu dobu zakoušel nepřízeň osudu. Jeho vlastní vláda ho nechtěla. Ve válečném kabinetě byly vnitřní spory a Churchill se bál o životy tisíců mužů uvězněných v Dunkirku. Být pod takovou hrozbou a nátlakem a zároveň mistrovsky využít anglický jazyk …, to nebylo nic menšího než zázrak.“

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist