Občan Kane (1941)

Občan Kane

Vyprávění v plánech v Občanu Kaneovi má mnohem blíže k renesančnímu a baroknímu malířství, než k filmovému vyprávění. Ostatně pokud se podíváte na dokumenty o slavných kameramanech, tak vám potvrdí, že se toho mnohem více naučili v galeriích od Leonarda Da Vinci, Rembrandta nebo Caravaggia než na filmových školách. Je třeba ale objasnit termín plán.

 

Představte si před sebou obraz, zaměřte se na předměty a postavy, které na obrazu vidíte a aniž byste nad tím dlouhodobě přemýšleli, všimněte si, co je v popředí, uprostřed dění a v pozadí. Občan Kane nevypráví v mnoha scénách obsahem záběru, ale jeho rozvržením, často postavám vůbec nevidíte do tváře, ale garantuji vám, že budete přesně vědět, co se na plátně děje.
Ačkoli to Welles na plátně nepoužil jako první, v Občanu Kaneovi je řada scén vytvořena několikanásobnou expozicí. Dnes to vnímáme jako standardní vyprávěcí postup, ostatně žádný film od Marvelu se bez toho neobejde. Dnes jsme na překrývání a mnohovrstevnatost obrazu naprosto zvyklí, byť bych řekl, že je poslední dobou spíš na ústupu oproti bizarnostem, které se objevovali ve filmovém vyprávění v devadesátých letech, jež se do filmu dostali z reklamního průmyslu.

citizen_6

Mimořádné jsou filmové masky. Maskér Maurice Seiderman vyrobil sádrové odlitky obličejů herců a použil je k přípravě masky ze smotků gumy, které pak nalepil na skutečné obličeje a zakryl make-upem. Všechno, co nepůsobilo přesvědčivě, zakrylo nasvícení nebo stín.

 

Uvedení filmu provázel obrovský skandál. Tiskový magnát William Randolph Hearst se ve filmu poznal a byl z uvádění v takovém šoku, že tlačil na studio RKO, aby se film pro jistotu nikdy nehrál! Nabídl studiu částku za natočení filmu výměnou za spálení všech kopií. Vycházely dehonestující kritiky (paralelu uvidíte ve filmu), na čtyřiadvacetiletého režiséra Wellese se brzy začalo nahlížet jako na enfant terrible (rovněž uvidíte ve filmu) a při ohlášení nominací na Oskara publikum bučelo na protest.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Film se uvedl do kin, měl velmi špatné kritiky a ve většině měst zmizel po pár dnech promítání z programu. Byla to katastrofa. Účetní odepsali po uvedení filmu 150 000 dolarů ztráty. Díky mladým francouzským kritikům z Cahiers du Cinema, kteří se ostře vymezovali vůči předchozí generaci, která Občana Kanea zesměšnila, se o filmu začalo hovořit v mnohem lepším světle. A nejenom v zemi galského kohouta. Docenění přišlo i od britských kritiků a jak se píše v Novém zákoně:,,Doma není nikdo prorokem,“ na závěr doznal nečekaného uznání film i v USA. Situace poněkud bizarní, protože původní kopie filmu v roce 1970 nenávratně shořela.

Občan Kane je úžasný film. Ponechme stranou to hodnocení nejlepšího filmu všech dob, které se stává nepříjemným stigmatem, a které se už v souvislosti s tímto filmem přeci jen pár let už moc nepoužívá. Dnes se takto hovoří o filmu Vykoupení z věznice Shawshank, pro připomenutí dlouhé roky se tak hovořilo o Jihu proti Severu nebo Casablance. Občana Kanea vzala na milost i rodina Hearstova. Stalo se to v roce 2012. Pouhých 27 let po smrti Orsona Wellese.

citizen_poster

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist