Tvář vody (2017)

SOW_04491.CR2
The Shape of Water, režie: Guillermo del Toro, scénář: Guillermo del Toro, Vanessa Taylor, kamera: Dan Laustsen, hudba: Alexandre Desplat, hrají: Sally Hawkins, Octavia Spencer, Michael Shannon, Richard Jenkins, Doug Jones, Michael Stuhlbarg

123 minut, barevný,

MFF v Benátkách – Nejlepší film, nominace na Oskara – nejlepší film (bude doplněno po vyhlášení cen)

Film:

V utajované americké vládní laboratoři probíhají experimenty s podivuhodným obojživelným monstrem nalezeným v Amazonii. Ví se o něm velmi málo – domorodci jej uctívali jako boha, může dýchat na vzduchu i pod vodou, podobá se člověku a je považován za nebezpečného tvora. V laboratoři jej drží a bezohledně zkoumá ambiciózní vládní agent Richard Strickland (Michael Shannon – Noční zvířata, Půlnoční dítě). Zachází s ním spíše jako s biologickým materiálem než s živou bytostí. Jeho experimenty neberou ohledy na to, zda objekt zkoumání zůstane na živu.

Ve stejné laboratoři pracuje němá uklízečka Elisa (Sally Hawkins) a když se náhodou střetne s uvězněným stvořením, dokáže s ním navázat takovou komunikaci, k níž není potřeba žádných slov. Stačí jim gesta a emoce. Elisa jej nevnímá jako nebezpečnou zrůdu, cítí především jeho strašlivou osamělost. Je to i tím, že tato záhadná bytost má jednu základní vlastnost vody. Jak voda přijímá tvar nádoby, tak stejně tento vodní tvor přijímá vlastnosti každého, s kým se potkává, a odráží tak jeho agresivitu i osamělost nebo bezpodmínečnou lásku. Díky tomu se mezi ním a vnímavou Elisou vytvoří silné pouto. V okamžiku, kdy hrozí další brutální pokusy, Elisa pochopí, že je čas na společný útěk. A protože jsme v 60. letech minulého století, neobejde se to bez účasti sovětských špiónů.

THE SHAPE OF WATER

Guillermo Del Toro miluje svá monstra a letos poprvé překročil hranice předchozí tvorby a zdá se, že ho festivalové publikum i Americká Akademie miluje. Na včerejším vydání novinky.cz a minulý týden v amerických filmových médiích pronesl francouzský režisér Jean Pierre Jenuet (Amélie z Montmartru, Příliš dlouhé zásnuby, Vetřelec 4, Delikatesy) vážné obvinění z plagiátorství. Jeneutovi vadí scéna tančení na pohovce, která mu připomíná podobnou scénu z jeho Delikates. A podobných styčných prvků našel více. Při vší úctě k Jenuetovi, o plagiátorství nemůže být ani řeč a trochu mi přijde, že mu začíná vadit, že Del Toro jde z filmu o filmu a jemu z Hollywoodu už nikdo nevolá od roku 1997. Del Tora už jednou nařkl dokonce Michael Bay v souvislosti s Pacific Rim, ale přijde mi to všechno velmi jalové a nezakládající na pravdě.

 

Připomeňme, že film Tvář vody získal hlavní cenu na festivalu v Benátkách je považován za největšího kandidáta na Oskara za nejlepší film. A po pravdě, kdyby se tomu tak stalo, nic bych proti tomu nenamítal. Předně je říct, že pokud se vám Del Torovi filmy líbí, nebudete zklamáni ani tentokrát. Del Toro je znamenitý vypravěč s autorským rukopisem. Bezpečně poznáte jeho styl vyprávění, výtvarný styl i smysl pro humor.

tvar_vody_1

Ideu filmu Guillermo del Toro přibližuje takto: „Voda má tvar určený tím, v čem zrovna v dané chvíli je. Voda může být velmi příjemná, ale je to také nejmocnější tvárná síla vesmíru. Taková je přeci i láska. Nezáleží na tom, do jakého tvaru vkládáme lásku, ať už je to muž, žena nebo jiné stvoření.“

Tvář vody má specifický rytmus. Del Toro není žádný sprinter, ostatně ani jeho velkorozpočtové spektákly Hellboy nevynikají pikosekundovou střihovou skladbou. Tvář vody je velmi promyšlený film. Jako historik umění zabývající se pochopitelně i ikonografií jsem byl nadšený nad názvem kina, kde se odehrávají klíčové momenty filmu. Kino se jmenuje Orfeus, pokud ho znáte z antické mytologie, tak víte, že hraním dokázal okouzlit divou zvěř a samozřejmě pokud znáte jeho osud, tak znáte i příběh Tváře vody. To bohužel nedokáže popřít ani Jean Pierre Jenuet.

SOW_09802.CR2

Z hereckého hlediska Del Toro vede herce zkušeně a přesně. Vybraný ansámbl má mezi sebou potřebnou chemii a každý vyzařuje potřebné charizma. I přes hlavní úlohu skvostné Sally Hawkins, mají i herci ve vedlejších rolích dostatek prostoru, kde mohou vyniknout.

Pro návštěvu kina to chce vstřícnou náladu. Pokud půjdete do kina odpočatí, dobře naladění a v dobré společnosti garantuji, že odejdete z kina v melancholické náladě a povzneseni kvalitou filmového příběhu i jeho zpracováním. Při všech těch hrůzách, co na nás z Hollywoodu míří a všech těch pochybných Manech je tohle příjemná změna a důkaz, že někteří lidé v Hollywoodu ještě nezapomněli vyprávět příběhy v tom pravém významu Hollywoodu – továrně na sny.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist