Miklos Rozsa – geniální inovátor

Nejslavnější mrchy filmového plátna

Rosza si evidentně s Wilderem sedli, protože mu napsal hudbu k jeho slavnému filmu Pojistka smrti, který je jedním z vrcholů černé série. Připomeňte si tento snímek v tomto článku o slavných mrchách filmového plátna. Rozsův soundtrack je velmi znepokojivý, místo romantiky dává od začátku najevo, že poblázněnost do hlavní hrdinky je silně kontraproduktivní. Daří se mu také vytvoření klaustrofobické atmosféry. Objektivně je třeba říct, že ten film dodnes funguje právě díky Rozsově brilantní kompozici.

 

Rozhodně se nedá říct, že by Rozsův hudební styl producenty do budoucna přesvědčil. Naopak, i přes řadu pochvalných poznámek, víme dnes, že řada děkovných řečí byla myšlena ironicky a třeba již zmíněný Lipstone rozhodně k Rozsovým nejlepším kamarádům nepatřil.

the-lost-weekend

Byl to právě Rozsa kdo do Hollywoodu přinesl ruský nástroj teremin, který můžete znát třeba díky hře Petra Zelenky pro Dejvické divadlo. Rozsa užil teremin pro slavný Wilderův film o alkoholismu Ztracený weekend.

F2012.157

Skvělý soundtrack napsal Rozsa pro Alfreda Hitchcocka, který byl přeci jen spíš spojovaný s Bernardem Herrmanem. Film se jmenoval Spellbound, Rozsa mu napsal úžasnou paranoidní kompozici, ostatně ve filmu je velmi klíčová hypnóza a třeba na výpravě se podílel i Salvador Dalí. Film se ale nesetkal s diváckým úspěchem, a to Hitchcock vždy nesl velice těžce. Pro Rozsu to ale úspěch byl, protože za snímek získal po právu Oskara. Poslechněte si na tomto odkazu.

Quo-Vadis

Zmínil jsem jeho angažovanost v epických velkofilmech. Ve snímku Quo Vadis, se pokusil hudbu k filmu přizpůsobit hudební tradici epochy, v níž se děj odehrává, což byl do té doby nevídaný jev. Rozsa se vymezoval třeba vůči hudbě autorů, kteří v Hollywoodu adaptovali Sherlocka Holmese, když tvrdil, že hudba k takovým filmům musí vycházet ze stylu hudby viktoriánské Anglie a ne aby tam někdo dával maďarské lidové popěvky z předměstí Budapešti. Studoval hudbu antického Říma a Řecka a dokonce sám dohlížel na výrobu hudebních nástrojů, které byly při nahrávání použity. Zde k poslechu.

Nejslavnější adaptace Williama Shakespeara

Ve velkofilmu Ivanhoe odehrávajícím se ve 12. století se rozhodl použít středověké normandské skladby. Někdy ale ani on svou autentičnost nedodržel, třeba u Mankiewiczova Julia Caesara podle Shakespeara zvolil úplně jiný styl.

Pages: 1 2 3

Přidat komentář

TOPlist