Blízká setkání třetího druhu (1977)

blizka-setkani-4

Spielberg scénář sestavil z reálných příběhů, které vměstnal do prvních dvou třetin filmu a poslední třetinu filmu popsal takto:,,Poslední třetina je čistě moje vize, moje naděje a moje filozofie.“

Spielbergova vize vyžadovala větší prostory pro place, než měl do té doby jakýkoli hollywoodský ateliér. Použil proto opuštěný vojenský hangár v alabamském Mobilu, který se svým týmem přestavěl na největší americké studio té doby. Interiér pak připomínal noční Indianu. Natáčení probíhalo od května do září 1976 a všechny scény na obří ploše točil Zsigmond. Spielberg ale potřeboval točit na mnoha dalších místech, najal proto další špičkové kameramany Douglase Slocomba (ten točil davové scény v Indii s 3500 komparsisty), Billa Frakera (ten točil v mohavské poušti), Johna Alonza a Laszlo Kovacse.

blizka-setkani-5

Spielberg na informace o filmu od začátku uvalil přísné embargo. Nechtěl, aby se kdokoli cokoli dozvěděl o tom, co plánuje. K vizuálním efektům angažoval Douglase Trumbulla, geniálního autora speciálních efektů 2001: Vesmírná Odyssea Spielbergova mentora Stanleyho Kubricka.

Pro celkové vyznění filmu je ale nejdůležitější samotný naturel slavného režiséra – tedy odvaha točit srozumitelné filmy o vážných věcech s neuvěřitelným entuziasmem. Po poměrně komplikované expozici filmu nás čeká fantastický mix dobrodružného filmu, mystéria a glorifikace obyčejné lidské přirozenosti.

Spielbergovi se v tomto filmu podařilo natočit něco naprosto mimořádného. Spojil celou planetu, tvůrce různých národností, aby s nimi odehrál fascinující dobrodružství, jehož hlavním komunikačním prostředkem je síla filmu a filmové řeči. Spielberg dává dohromady fascinující obrazy podbarvené nádhernou hudební kompozicí Johna Williamse, jehož titulní motiv už z paměti po poslechu nikdy nevymažete, a to garantuji, protože ho dovedu zabroukat i bezmála třicet let potom, co jsem ho slyšel poprvé.

blizka-setkani-6

Nenápadný film Blízká setkání třetího druhu se tak díky odvaze tehdejších producentů mohl stát relativně nákladnou podívanou (film stál 11 milionů, stejně jako první díl Hvězdných válek), která se ovšem stala jedním z nejziskovějších filmů roku a s ohledem k inflaci i k nejúspěšnějším filmům historie. Spielberg ovšem plánovaný rozpočet 8 milionů výrazně překročil.

Pro informaci Spielbergův kamarád George Lucas vrazil ve stejné době do výroby Hvězdných válek ve stejném roce prakticky všechny svoje úspory a prosil Spielberga, zda by si nemohli vyměnit trochu podílu ze zisku filmu. Lucas byl přesvědčen, že Blízká setkání vydělají balík a tak se chtěl trochu pojistit, kdyby Hvězdné války neuspěly. Spielberg se tak dostal k pár procentům z Hvězdných válek – tedy nejen k filmu, ale celému merchandisingu a vydělal na tom jmění.
http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist