Mise (1986)

mise

Mission, alternativní český název ČT – Misie, Velká Británie 1986, režie: Roland Joffé, kamera: Chris Menges, scénář: Robert Bolt, hudba: Ennio Morricone, střih: Jim Clark, hrají: Robert De Niro, Jeremy Irons, Ray McAnally, Aidan Quinn, Liam Neeson
125 minut, 35 mm (2.35:1) a 70 mm (2.20:1)

 

Nejlepší film a Technická velká cena na MFF v Cannes, Oskar za kameru, nominace na Oskara – nejlepší film, výprava, kostýmy, režie, střih a hudba, BAFTA – nejlepší herec ve vedlejší roli (Ray McAnally), nejlepší střih, hudba

Film:

1758 – Rodrigo Mendoza (Robert De Niro) je šlechtic bez skrupulí, který loví indiány a prodává je s velkým ziskem. Jeho žena mu přizná, že miluje jeho bratra a žárlivý Rodrigo ho v souboji zabije. Po tragédii se uzavře před světem. Jezuitský páter Gabriel (Jeremy Irons) zakládá v pralese misii a nabídne Rodrigovi pokání. Ten se tak vydá sám žít do pralesa mezi indiány, kterými dosud pohrdal. Postupem času se z misie stana kolona klidu a vzácné harmonie, jenže i tam začnou brzy doléhat hrozivé ozvěny narůstajícího konfliktu o kolonie mezi Španělskem a Portugalskem.

 

Talent britského filmu Roland Joffé slavil kritický i divácký úspěch z filmem Vražedná pole o ďábelských rudých khmérech, kteří nemilosrdně a cíleně vyvražďovali obyvatelstvo Kambodži. Film měl ohromný politický přesah a zařadil se mezi zásadní díla 80. let. Ve společnosti Columbia se do vedení dostal producent levicového smýšlení David Puttnam, který pro hollywoodské producenty znamenal noční můru. Puttnam totiž uspěl s dnes již téměř zapomenutým britským oskarovým filmem Ohnivé vozy a z pozice šéfa velkého studia dohodil práci takřka všem významnějším britským režisérům bez ohledu na to, zda film vydělá nebo ne. Joffého dobře znal, protože mu produkoval již zmíněná Vražedná pole. Puttnam šéfoval studiu od roku 1986 do roku 1988 a jeho vedení přivedlo tradiční hollywoodské studio z důvodu značných finančních ztrát až k prodeji japonské společnosti SONY. To způsobilo ostatně Puttnamův definitivní odchod z Hollywoodu zpět na britské ostrovy.

 

Scénář Roberta Bolta (Lawrence z Arábie, Dotor Živago) byl založen na jeho již dříve publikovaném románu, kde se pokusil uchopit komplikované téma jihoamerických misií ve vztahu k papeži a světovým koloniálním velmocím.

mise_2

Nepochopitelný český název Mise (ČT film nedávno uvedla jako Misie) skrývá jeden z nejinteligentnějších scénářů, který byl zfilmován s maximálně precizní technickou důkladností, jenž pochopitelně není a nikdy ani nebyla určena pro masové publikum.

 

Snímek se natáčel v Jižní Americe – konkrétně v Kolumbii a Paraguayi. Za kamerou byl britský kameraman Chris Menges. Ten původně začínal u dokumentárního filmu, ale jeho schopnosti natáčet vizuálně vytříbené obrazy v místech, kam se nikdo ani neodvážil jet, ho přivedly k hranému filmu. Jeho portfolio čítalo spolupráci s velmi náročnými režiséry a spolupráce s Rolandem Joffém mu vynesla hned 2 Oskary, z nichž jeden byl právě za Misi. Když se Puttnam s Joffém dohadovali, jak převést na plátno scénář Roberta Bolta přišel Menges se svou troškou do mlýna. V roce 1968 totiž natočil dokumentární snímek The Tribe That Hides From Man v amazonské džungli. Pamatoval si, že kolem misie byl neustále opar z nedalekého vodopádu. Nechal proto kolem filmové misie rozestavět vodní pumpy, které vlhčily vzduch a vytvářely duhové efekty v kameře při záběrech, kdy paprsky slunce prochází skrz koruny stromů. Obrazová stylizace snímku dodnes vyvolá v divákovi oprávněný úžas, který plně koresponduje se světelnými efekty, které byly základním stavebním kamenem umění té doby.

mise_3

Jenže k tomu, aby mohli tvůrci vytvářet technické finesy bylo zapotřebí značné diplomacie. V Kolumbii museli vycházet s tamějšími pěstiteli koky, protože natáčeli v blízkosti plantáží, stejně jako s oficiální vládnoucí garniturou. Joffé nechal angažovat domorodce do snímku, z kterých se snažil získat co nejvíce informací o jejich předcích a názorech na svět. Informace, které nasbíral pak předal i hudebnímu skladateli Ennio Morriconemu, který byl indiány naprosto fascinován.

 

Hudební doprovod Mise je jeden z vrcholů symbiózy nádherné hudby a síly kinematografie. Morricone svým působivým doprovodem kombinuje hudební motivy pro všechny strany zobrazené ve filmu. Evropu a církev symbolizuje Ave Maria a témata pro domorodce nahrává na tradiční nástroje Guaraniů. V dalších skladbách pak Morricone navozuje stavy mysli a dokonce vymyslel i jednotlivá témata pro přírodní živly, které se objevují ve filmu. Poslech soundtracku k Misi pak splňuje nesmírně silný duchovní zážitek a bude navždy patřit k pilířům tvorby tohoto fenomenálního skladatele.

misie_4

Pro roli pátera Gabriela byl angažován věhlasný divadelní herec Jeremy Irons. Sice se již objevil v několika filmech, ale tato kariéra pro něj nebyla prioritou. Byl však první volbou režiséra, přestože on sám o vhodnosti svého obsazení pochyboval.  Režisér Joffé ho ujistil, že na roli určitě má. Irons se do role doslova vžil a nenechal se zaskakovat kaskadéry ani v náročných scénách, při kterých štáb překvapila jeho neuvěřitelná chladnokrevnost, kdy lezl v ohromných výškách nad propastí a přitom neustále zůstával v roli. Robert De Niro byl asi jedinou úlitbou komerčnímu proudu, jakou byli tvůrci ochotni udělat. Nutno podotknout, že Robert De Niro byl sice velká hvězda, ale zároveň platil za respektovaného charakterního herce. Zatímco všichni ve štábu nezvládali tropické horko a střevní onemocnění, tak De Niro byl jediný, který nikdy neonemocněl a ani si na nic nestěžoval. Herec zastávající Stanislavského metodu by si ostatně stejně jako představitel postavy, která má za cíl vnitřní pokání, nikdy nestěžoval.

 

Mise je krásný a chytrý film, který během své dvouhodinové délky neudělá ani jeden krok k tomu, aby se podbízel divákovi. Filmaři zde dávají jednoznačně najevo, že jsou to oni, kteří vám určí, co si z filmu máte odnést.

 

Film vstoupil do amerických kin s velmi nepříjemnými kritikami. Americký kritik Rogert Ebert o filmu napsal:,,Mise je ten typ snímku, u kterého by jste se raději dívali na film o filmu než na skutečný film…Ve filmu není jediný moment, který by nebyl koukatelný, zároveň, ale zásadně nedrží pohromadě.“ Kritiky v Evropě nebyly o moc vřelejší, přestože film vyhrál Zlatou palmu v Cannes. Tvůrci byli obviňováni z propagace marxismu a jednoznačnému útoku proti církvi. Film měl rozpočet kolem 26 milionů dolarů a v amerických kinech vydělal pouhých 17,2 milionů. Distributor navíc získá jen 55% z tržeb. Mise se tedy stala jednoznačným komerčním debaklem.

 

O skutečných kvalitách snímku rozhodne ovšem až čas a pochopitelně reprízy filmu v televizi a obnovená vydání na nosičích. A Mise složila reparát. Po roce 2000 se tak rozhodně nedá říct, že by byl film obviňován z propagace extrémismu, Vatikán film označil za jeden z nejlepších snímků o katolické víře, který byl natočen a Americký filmový institut vybral hudbu Ennia Morriconeho k Misi mezi nejzásadnější soundtracky filmové historie.
http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist