Velká nádhera (2013)

velka_nadhera_1

Itálie/Francie, La grande belezza, režie: Paolo Sorrentino, scénář: Paolo Sorrentino, Umberto Contarello, kamera: Luca Bigazzi, střih: Cristiano Travaglioli, hudba: Lele Marchitelli, hrají: Toni Servillo, Carlo Verdone, Sabrina Ferilli, Carlo Buccirosso

 

142 minut, 2.35:1, 35 mm, barevný

Oskar za nejlepší zahraniční film, MFF v Cannes – nominace na Zlatou palmu

Film:

Spisovatel a novinář Jep (Toni Servillo) má prostorný byt vedle římského Collosea, kde docela často pořádá party pro své přátele, které často ani nezná. Ostatně ono to není kolikrát ani potřeba. Ty co zná a upoutají jeho myšlenky jsou intelektuálové, umělci, filmové hvězdy, striptérky a kamarádi, ale ono se vlastně ani nedá říct, že ho zajímají.

Vyprávět příběh filmu Velká nádhera je nadmíru zbytečné. Film navazuje na tvorbu dvou italských titánů filmové režie Federica Felliniho a Michelangela Antonioniho (Zvětšenina), přičemž hlavní postava Velké nádhery zcela evidentně přímo navazuje na postavu Marcella Mastroianniho z filmu La Dolce Vita – Sladký život.

velka_nadhera_2

Řím, kterému sami Římané poslední dobou říkají hlavní město Afriky je klíčovou evropskou metropolí, věčným městem a mementem úžasného lidského ducha. Bernini, Borromini, Michelangelo jsou jen někteří velikáni, jejichž genialita zanechala v ulicích města nesmazatelnou stopu. Pokud se domníváte, že to byli spořádaní občané, tak jste ztratili nepřetržitým mediálním výplachem mozku poslední ztrátu soudnosti.

Kdo vlastně vyhledává život ve velkoměstě? Člověk toužící po plném rodinném životě, uťáplý jedinec vyhledávající klid nebo snad idealistický marxista? Ale jistě, že všichni. A v Římě to platí obzvlášť. Babylon figur, zoufalých umělců, kteří neumí sdělit, co by chtěli a ostatní jen uráží, neúspěšné herečky, které nejsou nic jiného, než prostopášnými děvkami, uměleckými kritiky, kteří se nad každého povyšují a přitom jsou synonymem shnilosti a zoufalé průměrnosti, pasáků dožadujících se dodržování pravidel, které oni sami celý život obchází, zkorumpovaných politiků nebo zločinců v bílých límečcích, kteří vědí, že pod svícnem je největší tma.

velka_nadhera_3

Průvodcem současného Říma, který je nádherně natočenou pohlednicí, bez ohledu nato zda zobrazuje krásu architektury nebo často velmi rozporuplné lidské osudy je Jep, kterého ztvárnil vynikající italský herec Toni Servillo, (společně s režisérem Paolem Sorrentinem natočili filmy L´uomo in più, 2001; Následky lásky, 2004; Božský, 2008). Díky jeho hereckému mistrovství a charisma není Jep žádným namyšleným odpudivým intelektuálem, ale bravurně životným charakterem uprostřed mrtvého města.

Sorrentino vypráví obrazem, od začátku nenechává nikoho na pochybách, že v tomhle příběhu není místo pro vypravěčskou sentimentalitu. Obraz je dynamický, ale přitom nikoli zmatečný a záběry jsou dlouhé natolik, abyste nemuseli volat sanitku s epileptickým záchvatem, což je poslední nešvar art filmů především z francouzské provenience. Navíc má film zřetelně velkorysý rozpočet, takže si Sorrentino dovolí odvyprávět i příběhy, které by si jiní museli zkusit říct jen náznakem.

velka_nadhera_4

Jako alegorie bude tento film jistě častým středem zájmu teoretických prací studentů, kteří si na něm budou moci do aleluja rozebírat, co tím chtěl vlastně autor říci, stejně jako je tomu u filmů již zmíněných mistrů vypravěčů Felliniho a Antonioniho. A je třeba dodat, že je to bude bavit, protože tento film vzácně kloubí inteligenci se zábavou. Nečekejte tedy akademickou nudu, u některých scén a dialogů se budete jistě velmi dobře bavit, a to zcela záměrně. Neskutečný je třeba dialog v nočním klubu mezi sedmdesátiletým pasákem a Jepem, když mu říká, že si v sedmdesáti připadá jako loser, když musí pracovat do pěti do rána a že v padesáti přešel z kokainu na heroin a je mu fajn.

Při nahlížení do Jepova životního stylu potkáme řadu zajímavých osob, kteří v celém filmovém podobenství hrají dost podstatné role. Pro našince je určitě potěšující vidět v pěkné epizodní roli fotografa českého herce Ivana Fraňka.

Film byl uveden v Hlavní soutěži MFF Cannes 2013, kde byl nominován na Zlatou Palmu, a v tom samém roce získal Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší cizojazyčný film a evropskou obdobu Oscara cenu EFA za Nejlepší evropský film. V roce 2014 se stal držitelem ceny BAFTA a prestižního ocenění Americké akademie Oscar v kategorii Nejlepší zahraniční film a Realfilm snímek vřele doporučuje ke zhlédnutí. Velká nádhera je mistrovským filmovým dílem.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

 

reklama světová klasika
Koupit ZDE ↓

Tištěná verze
http://www.kosmas.cz/knihy/168427/slavna-svetova-filmova-klasika/

 

 

Přidat komentář

TOPlist