Robert De Niro: Se Stanislavským nejdál dojdeš

De Niro chápal, že má problém, takže se rozhodl zapracovat na svém mediálním obrazu. Poskytl rozhovor do Washington Post, ale jako obvykle to byla katastrofa. De Niro nedokázal formulovat myšlenku, nezvládl hovořit o své práci a často se ptal novináře, zda si myslí, že je lidi pozorují.

 

Vynechme nezajímavý film Zamilován s Meryl Streep a přesuňme se k jeho herecké kreaci ve filmu Mise, nebo Misie. Natáčení v Kolumbii bylo velmi komplikované, ale de Niro zde předvedl velkou hereckou roli. Film vyhrál na festivalu v Cannes a naleznete ho i v naší knize Slavná světová filmová klasika.

 

A pak se ozval De Nirovi režisér z jeho začátků Brian De Palma a nabídl mu roli Al Capona v Neúplatných. Byl z toho pravý gangsterský snímek, který dokonce míchá netypicky i některé žánrové motivy policejních filmů, westernu a thrilleru dohromady. Zkušený policajt Malone (Sean Connery) a mladý agent Ness (Kevin Costner) chtějí na začátku 30.let zastavit gangsterské nájezdy legendárního Al Caponea (Robert DeNiro). Brian DePalma opět geniálně pracuje s formou nejslavnějších gangsterek z 3O. a 40. let a dojde i na jeho oblíbenou citaci Ejzenštejnova Křižníku Potěmkin. De Niro oprášil sicilský přízvuk a nastudoval všechny záběry s Caponem, co byli k dispozici. Connery hrál s de Nirem jen jeden den, ale zanechal na něj opravdu hluboký dojem. Mimochodem Neúplatní byl v době uvedení De Nirův komerčně nejúspěšnější film, přesně to potřeboval.

 

A pak se rozhodl otočit kormidlem. Přijal roli v akční komedii Půlnoční běh Martina Bresta. Lehký únikový snímek nakonec dopadl dobře jak u diváků, tak u kritiky, přestože se klasikou nestal, ale je to slušná limonáda. De Niro film propagoval na tiskovce v hotelu u Ivanky Trumpové a byla to opět katastrofa. Na otázky odpovídal otázkami a občas pronesl své oblíbene hmmm.

 

V roce 1987 byl pozvaný do Moskvy, aby byl předseda poroty festivalu. Festival zahajoval v komunistických zemích zakázaný film Lovec jelenů. Pro cenzurované noviny byl De Niro překvapivě silné sousto. Když se ho zeptali, zda si uvědomuje, že jako herec zradil své mravní přesvědčení tím, že hrál a propagoval film, který pojednává o mladých Američanech ruského původu, kteří se zúčastnili války ve Vietnamu, odpověděl po svém:“Ne. Byl to protiválečný film. Z tohoto hlediska rozhodně nelituji, že jsem v něm hrál.“ A tam to z něj spadlo. Evropským novinářům poskytl normální rozhovory, o kterých se americkým novinářům mohlo za téměř dvacet let jeho kariéry nechat jenom zdát.

 

A pak Robert De Niro začal svou pouť, za kterou má můj neskonalý obdiv. Na účtě mu vydělávaly miliony dolarů, žil si skromně bez hvězdných manýrů, auto si řídil sám, byť to byl mercedes a po dvou úspěšných filmech měl na trhu cenu 7 milionů dolarů za film. Založil firmu Tribeca a začal produkovat. Začátky ponechme stranou, byly to přešlapy a dnes ty filmy ani nenaleznete, ale začal pracovat na vybudování svého vlastního filmového centra. Redford měl svůj Sundance v Utahu a De Niro se vrhl na svou Tribecu v New Yorku.

 

De Niro vlastně v branži nikoho moc neznal. Osobně neměl kontakt na žádného šéfa studia, jako jeho kolegové Douglas nebo Eastwood a v podstatě osobně neznal ani hvězdy. Držel se stranou společenského života, bujarých večírků a zákulisních dohod. Po sérii propadáků nebyl v dobré situaci.

Pages: 1 2 3 4 5 6

Přidat komentář

TOPlist