Bouřlivák a umělec: Bernardo Bertolucci

konformista

Bernardo Bertolucci měl velkou kliku, že spolupracoval se skutečně vynikajícím štábem. Velkou výhodu měl v málomluvném kameramanovi Vittorio Storarovi, se kterým natočil hned dva filmy, které mnozí filmaři považují za vrchol filmového umění. Prvním snímkem, který musím zmínit je snímek Konformista, provokativní film o převlékači kabátů oscilujícím mezi komunismem a fašismem byl velkou příležitostí pro francouzského herce Jeana Louise Trintignanta.

 

Tím druhým je film 1900 (1976) rapsodií popisující tvrdý život farmářů na přelomu století v oblasti Emilia Romagna s hvězdným obsazením Robert De Niro, Gérard Depardieu, Donald Sutherland nebo Burt Lancaster. Za kamerou byl samozřejmě také Vittorio Storaro.

Střet Západu a Východu ve filmu

Bertolucciho komerčním vrcholem byl obrovský velkofilm Poslední císař, který natočil v britské produkci Jeremyho Thomase, se kterým pak spolupracoval už výhradně. Jediná západní produkce, která mohla ještě ve ,,staré“ době zavřené Číny natáčet v Zakázaném městě prošla složitým schvalováním cenzorských orgánů ČLR. Je dlužno podotknout, že filmů, které se tam chtěli přesunout na natáčení bylo vícero, ale byl to právě Poslední císař, kdy se to filmařům opravdu povedlo.

Střet Západu a Východu ve filmu

Historický snímek vypráví o životě posledního císaře Číny jméne Pchu-i. Po korunovaci v pouhých třech letech byl Pchu I prakticky vězněm v císařském paláci Zakázaného města a bouřlivý vývoj jeho země k němu doléhal jenom sporadicky. Ve 30. letech se stal loutkovým císařem v projaponském státě Mančukuo, po válce strávil deset let v nápravném zařízení, po převýchově se stal zahradníkem v pekingské botanické zahradě a zemřel v roce 1967 v naprostém zapomnění. Poslední císař je barvitou freskou obsazenou skvělými herci, která plně využívá sílu kinematografického média a zároveň jímavý lidský příběh. Film byl vyznamenán 9 Oskary! Nádherný a neuvěřitelně smutný snímek je podle mě Bertolucciho nejlepším filmem a z jeho kinematografie můj favorit. Film  jsem viděl opakovaně a plánujeme mu v příštím roce článek v rubrice Retro&legendy.

 

V Bertolucciho pozdější kariéře devadesátých let je řada přešlapů, komerčně úspěšným snímkem byl snímek Svůdná krása natáčená v Toskánsku, kde Bertolucci přivedl opět mladičkou herečku Liv Tyler a nechal jí okukovat legendami stříbrného plátna Jeanem Maraisem a Jeremy Ironsem. Film zaujal publikum i kritiku.

 

Pro mě bylo příjemné překvapení a doslova zjevení natočení filmu Snílci, které máme v recenzi. Malou perličku, ale už ve starším článku nenajdete, a to je hravost s jakou Bertolucci v řadě scén zpřítomňuje hvězdné okamžiky nespoutaných filmařů Nové vlny, hlavně pak enfant terrible Jeana Luca Godarda. Zde mi dovolte opět vzpomenout film Obávaný, kde uvidíte a pochopíte vztah obou režisérů.

bernard oscar

Bernardo Bertolucci zemřel v sedmdesátišesti letech, i přes bouřlivou kariéru vydržel po celý život s jednou ženou a pokud se podíváme ještě jednou na výčet filmů jako Poslední tango v Paříži, Konfórmista, 1900, Poslední císař, Svůdná krása nebo Snílci, pak mezi italskou elitu režisérů rozhodně patří.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist