Onibaba (1964)

onibaba

Japonsko, režie a scénář: Kaneto Shindo, kamera: Kiyomi Kuroda, hudba: Hikaru Hayashi, hrají: Nobuko Otowa, Jitsuko Yoshimura, Kei Sato, Jukichi Uno, Taiji Tonoyama, Sensho Matsumoto, Kentaro Kaji

 

103 minut, 2.35:1, 35 mm, černobílý

 

Film:

 

16. století. Občanská válka. Matka a její snacha živoří v rákosovém poli a zdrcené bídou a válečnými útrapami vykonávají hrůzné řemeslo. Chytají zbloudilé a vyčerpané samuraje, aby je zahubili a sebrali jim jejich drahocennou zbroj, kterou pak prodávají místnímu šejdíři za něco k snědku.  Jedné hrůzné noci se na prahu jejich chatrče objeví dobrý přítel manžela mladé ženy, který po zhltnuté misce s rýží prozradí strašnou zprávu. Muž, na kterého obě ženy čekají byl zabit v boji a matka má jediné přání, aby se od tohoto podezřelého navrátilce dcera držela dál. Snacha však nechce poslechnout. Když je matka sama v noci v chatrči, objeví se na prahu samuraj s děsivou maskou na tváři. A dál už ani slovo.

 

V Japonsku si diváci užívají skutečně bizarních příběhů s mytologickými a duchařskými prvky. Onibaba byl pro mojí maminku tak hrůzný zážitek v letním kině ve Vlašimi, že si ho dodnes pamatuje a je nutno jedním dechem dodat, že ten film ani v roce 2019 vůbec nezestárl.

onibaba_2

Režisér Kaneto Shindo, který se narodil v roce 1912 a během své kariéry režíroval kolem čtyřiceti filmů a napsal stočtyřicet scénářů má v Onibabě filmový pomník. Větrem rozhýbané rákosí, hluboká jáma uprostřed pole a děsivá maska definovaly atributy moderního horrorového žánru a je jedním z majstrštyků filmové hrůzy.

 

Film má dva výklady. Jedni v něm spatřují buddhistické podobenství o lakotě, druhý výklad je výrazně aktuálnější. Po výbuchu atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki se ve zpustošené krajině odehrávaly příšerné věci, které japonská vláda v rámci propagandy záměrně tajila. V mrtvé krajině ohořelým mrtvým tělům lidé trhaly zlaté zuby, které přežily i výbuch atomovky. Ve slavné ikonické scéně, kdy matka sundá masku samurajovi, objeví se pod ní tvář zasažená atomovým výbuchem.

onibaba_3

Film je precizně natočený. Záběry rozvlněného rákosí nebo díry do země, která v divákovi budí dojem, že je v podstatě bezedná a pohlcuje mrtvoly nešťastných válečníků jsou dalšími postavami komorního příběhu. Napětí se ale objevuje i ve všedních denních úkonech. Praní prádla nikdy nebylo děsivější než v Onibabě. Mimořádné uznání si zaslouží celé herecké obsazení, kterému dominují dvě hlavní ženské role. Obě herečky podávají strhující výkon a v rámci žánru patří k naprosté špičce.

 

Film má slavný závěr, který vám samozřejmě nemohu prozradit, ale práce s kamerou, psychologií diváka a bezchybným vedením herců vám nabídne životní zážitek. Z hlediska sledování tohoto filmu v naší době se znalostí celé řady japonských horrorů, které se hrály zejména v devadesátých letech je Onibaba zábava na druhou, protože v něm naleznete celou řadu motivů, které si japonští horroroví režiséři dodnes vypůjčují. RealFilm snímek vřele doporučuje ke zhlédnutí.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

onibaba_poster

Přidat komentář

TOPlist