POD POVRCHEM: Ateliéry Barrandov

Pražské ateliéry Barrandov sice nebyly nejstarší pražské ateliéry, ale už od svého založení jsou nejvýznamnější a nabídly za svou mnohaletou historii zázemí mnoha slavným filmům a filmařům.

Barrandov,_hlavní_budova_filmových_ateliérů

Po rozsáhlých požárech filmových ateliérů na Vinohradech a na Kavalírce pochopil i pražský magistrát, že ateliéry téměř v srdci města jsou bezpečnostním rizikem. Nejvytíženější ateliéry na Vinohradech proto dostaly ultimátum, že do konce roku 1932 musí zmizet. Společnost AB tak stála před zásadním problémem. Bylo třeba ateliéry inteligentně přemístit. S tím pomohl Miloš Havel, který navrhl, aby se ateliéry vybudovaly v nové pražské čtvrti – Barrandovu.

Pláň nad Habrovou směrem ke Slivenci se ukázala jako optimální. Filmaři milující rušný noční život, měli do centra stále velmi blízko, dala se točit rozsáhlá krajinná panoramata bez rušivých prvků a navíc o dnešní rušné silnici nebylo ani vidu, ani slechu.

Všichni dobří čeští filmaři – 2. díl Ateliéry

Společnost AB koupila od Václava Havla (stavitele) 55 tisíc metrů čtverečních stavební parcely a koncem listopadu 1931 začala stavět. V projektu Maxe Urbana a Viléma Rittershaina se počítalo se dvěma ateliéry, které se mohly v případě potřeby spojit v jeden velký. Zběsilé stavební tempo přineslo své ovoce a na počátku roku 1933 se mohlo slavnostně otevřít. První klapka barrandovského prvního filmu padla 20. února a patřila detektivce Svatopluka Innemana Vražda v ostrovní ulici.

 

Pokud si vybavíte náš článek o římských ateliérech Cinecittá, které jsou dnes vstřícné jak filmařům, tak turistům, pak Barrandov je na tom trochu hůře, ale snaží se na tom alespoň trochu pracovat. Ateliéry Barrandov naleznete pár minut busem od metra Smíchovské nádraží. Pokud vás zajímá něco o historii Barrandova můžete navštívit Filmpoint v hlavní budově, a to pouze během víkendu od 10 do 16 hodin. Pro odborníky však Barrandov Studio nabízí třeba služby archivu, který díky archivářům funguje výborně a naleznete tam většinu archiválií spojených s filmy natáčenými v ateliérech. Samozřejmě, že tam nenaleznete všechno, ale třeba velmi kvalitní práce Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění by bez zázemí Barrandova nikdy nevznikla a za sebe musím říct, že ani naše kniha Poutník světem fantazie o Otu Hofmanovi, ostatně logo Barrandova v knize samozřejmě není bez důvodu.

duchacek_to_zaridi_2

S ateliéry na Barrandově jsou spjata velká jména a velké projekty, ale začněme nejprve u domácích filmů a filmařů. Stejně jako Cinecittá i Barrandov vyráběl před válkou zejména romantické komedie, které se těšily velké popularitě, kterým pevně vládl triumvirát Vlasta Burian, Oldřich Nový a Hugo Haas. Natáčely se však i zahraniční produkce, jako třeba výpravný francouzský snímek Golem, na kterém se měl podílet i Jan Werich, ale nakonec ze spolupráce sešlo kvůli tvůrčím rozdílům. Druhá válka znamenala exodus mnoha schopných producentů a filmařů. Po válce se na Barrandově začaly hojně natáčet sociální dramata a politicky angažované filmy a diváci začali hojně psát dopisy, že už je z té přemíry práce na plátně bolí ruce.

Pages: 1 2 3

Přidat komentář

TOPlist