Žert (1969)

zert_1

Žert

Československo 1969, režie: Jaromil Jireš, scénář: Milan Kundera, Jaromil Jireš, kamera: Jan Čuřík, hudba: Zdeněk Pololáník, střih: Josef Valušiak, hrají: Josef Somr, Luděk Munzar, Jana Dítětová, Jaroslava Obermaierová, Evald Schorm, Milan Svrčina, Miloš Rejchrt, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík, Michal Pavlata

80 minut, 35 mm, 1.37:1, černobílý

Film:

Intelektuál dostojevského typu Ludvík Jahn (Josef Somr) pošle své přítelkyni pohlednici s protistátním textem. To se mu stane osudným. Konec kariéry, vyhazov z univerzity a vojna u PTP jsou jen začátkem jeho zpackaného života. Když se jednoho dne potká se svým úhlavním nepřítelem Zemánkem (Luděk Munzar) okamžitě zatouží po pomstě, jenomže události naberou nečekaný spád.

Knižní předloha Milana Kundery k filmu Žert má nezpochybnitelné literární kvality a bezesporu patří mezi spisovatelovy nejlepší práce. Zároveň je jednou z nejostřejších kritik společensko-politického zřízení Československa, přestože bylo je a zůstane dílem kontroverzním. Není bez zajímavosti, že scénář psali pánové Kundera s Jirešem, ještě před vydáním knihy.

zert_2

Je tedy celkem pochopitelné, že kniha neunikla ani pozornosti filmařů, obzvlášť když Kundera vychovával filmaře na FAMU šedesátých let a patřil mezi jejich nejbližší mentory. Kundera je bezesporu kontroverzní osobnost, která bude ještě dlouhá desetiletí zaměstnávat akademické debaty. Hlavním důvodem je nekompromisnost jeho díla. Metoda, kterou Kundera používá ve svých dílech v Americe publicisté nazývají termínem ,,boží oko“, což by se dalo do češtiny volně přeložit jako odosobnění. Žert je hlavním zástupcem Kunderovy tvorby v jeho domovině, kterou pohrdá a zůstává stěžejním dílem v tématu odcizení a hledání smyslu bytí vymezením se k době a společnosti, kterou popisuje.

zert_3

Režisérem filmu byl Jaromil Jireš (Valérie a týden divů, Mladý muž a bílá velryba), jehož další tvorba bez ohledu na režim naopak prokázala, že byl tvůrcem citlivým a který tuto novelu dovedl velice zajímavě přenést na plátno.
Žert není úplně látka, která by se svou strukturou hodila na filmové plátno. Jako ostatně celá Kunderova tvorba není ani tak založena na příběhu jako na momentálním rozpoložení mysli vypravěče. Jirešovi se však povedlo literární útvar vizuálně převést na plátno, a to velmi zajímavým způsobem.

Pages: 1 2

Přidat komentář

TOPlist