Barry Lyndon (1975)


barrylyndon1

USA/VB, režie a scénář podle románu Williama Makepeace Thackerayho The Memoirs of Barry Lyndon, esq.: Stanley Kubrick, kamera: John Alcott, hudba: Leonard Rosenman (úpravy barokní hudby a dirigent), střih: Tony Dawson, hrají: Ryan O´Neal, Marisa Bergson, Patrick Magee, Hardy Kager, Steven Berkou

184 minut, 1.37:1, 1.66:1, 35 mm, barevný, foto: Warner Bros.

Oskar za kostýmy, výpravu, kameru a hudbu, nominace na Oskara – film, režie a adaptovaný scénář

Film:

Barry Lyndon (Ryan O´Neal) je mladý Ir z nižší třídy, který touží po tom poskočit ve společenském žebříčku o nějakou příčku výš. Jeho cesty ho vedou přes neuvěřitelné životní zákruty a krvavé střety v sedmileté válce až do náručí půvabné mladé vdovy. Sňatkem s ní sice získá postavení a majetek, ale přesto není schopen se do nové společnosti zařadit a jeho vyjednávací schopnosti končí fiaskem.

Pokud bych si měl ze všech Kubrickových vynikajících filmů jeden vybrat, pustil bych si Barryho Lyndona. Ani ne tak kvůli příběhu, i když uznávám, že i na něm se dají nalézt zajímavé aspekty, protože popisuje vzestup a pád ambiciózního muže, sedmiletou válku a napjaté rodinné vztahy, ale kvůli mimořádné technické virtuozitě.

Kubrick chtěl původně točit Napoleona, ale neúspěch Bondarčukova velkorysého Waterloo ho v tomto úmyslu odradil. Přesto chtěl zůstat v historii a vybral si román Vanity Fair Williama Makepeace Thackerayho. Uznal ovšem, že maximální tříhodinová délka ho i v případě plánované televizní minisérie omezí v řadě dějových linií. Jako náplast se tak objevily Paměti Barryho Lyndona od stejného autora, které byly sice výpravné, ale obsahovaly menší množství postav.

Stanley Kubrick - filmografie

Projekt byl od začátku velmi nákladný a Stanley Kubrick film mohl natočit pokud obsadí jednoho z deseti nejúspěšnějších herců té doby. V elitní desítce se mu nejvíce zalíbil Robert Redford, ale ten nabídku odmítl. Až poté požádal o ztvárnění Lyndona Ryana O´Neala, který byl dokonce na druhém místě. Měl totiž za sebou Love Story, jeden z nejvýdělečnějších snímků všech dob.

Dnes již legendární je příhoda o kameře z NASA, kterou natočil scénu při svíčkách. Příhoda je skvěle popsaná v dokumentu Stanley Kubrick: Život v obrazech a v kostce potvrzuje to, že Kubrick byl zkrátka chytrá horákyně. Zavolal svému kamarádovi technikovi ve Warner Bros, že by měl zájem o zakoupení kamery BNC, která se používala pro zadní projekce, čistě ze sentimentu. Za pár dolarů se mu podařilo rádoby odepsaný šunt zakoupit a hned dvě. To ovšem neuniklo pozornosti jistému Gottschalkovi ze společnosti Panavision. Ten se hned nechal slyšet:,,To mu nemůžete prodávat. Ty kamery jsou k nezaplacení a nelze je nahradit.“ Kubrick vzápětí kontaktoval jednoho designéra a řekl mu, že má staré kamery BNC a chtěl by na ně namontovat nové objektivy Zeiss. Designér mu odvětil, že tak se tělo téměř zničí, ale objektiv tam namontovat lze. Kubrick se jen usmál a řekl, ať dělá co umí. Během pár dní měl Kubrick kameru podle svého gusta s mimořádně citlivými objektivy, kterými astronauti NASA fotografovali vesmír.

barrylyndon2

Ve filmu jsou však scény při svíčkách úžasné a Kubrick zde docílil realistického dojmu a pocitu, že jste se na chvíli ocitli v baroku. Podobný mistrovský kus se pak povedl později Miroslavu Ondříčkovi, když točil ponuré scény při svíčkách ve velkofilmu Amadeus. Kubrick totiž s těmito fenomenálními objektivy docílil snímání záběrů bez umělého osvětlení výkonných filmových lamp. Realita je pochopitelně taková, že při nočních scénách se za okny svítilo elektrickými světly, ale jinak kameraman skutečně snímal detaily herců pouze za osvětlení svíček nebo denního světla z malých oken.

Takové natáčení však přinášelo hned řadu obtíží. Obraz byl sice nádherný, ale měl naprosto nulovou hloubku ostrosti a herci se nesměli prudce pohybovat, aby se obraz nepřirozeně nerozmazával. Při jedné scéně došlo k vášnivé roztržce mezi režisérem a štábem. Venku před zámkem zuřila bouře a štáb stál venku ve strašlivé vichřici s elektrickými světly, zatímco uvnitř Kubrick rozvláčně diskutoval s hercem Hardy Krugerem. Na scéně hořelo kolem 1000 zapálených svící a Kubrick diskutoval a nenatočil ani záběr, zatímco lidi venku mrzli. Celkem pochopitelně byla pak nálada poněkud napjatá.

 

Kubrick však přesně věděl, co dělá. Kameraman používal dlouhou transfokaci, která byla v 70. letech velmi oblíbená a bohužel jejím nestřídmým užíváním vznikla řada vizuálních paskvilů, což je bohužel i případ jinak vynikající Viscontiho Smrti v Benátkách. V Barry Lyndonovi má však umělecké opodstatnění, protože zplošťuje obraz do podoby malby. Snímek má tak naprosto neuvěřitelný rozměr oživlého barokního plátna pomalovaného mistrovskými tahy.

POZOR SPOILER!!!Pro mě je zcela zásadní závěrečná scéna s Ryanem O´Nealem, který na konci filmu nastupuje do kočáru a je vidět, že přišel o nohu v souboji. Ta scéna je tak mimořádná, že naplno potvrzuje Kubrickovy mistrovské inscenační schopnosti. Schválně si tu scénu pusťte a uvidíte, že Vás Kubrick dostal tam kam chtěl a to je, že Vás přiměje sledovat přesně to, co chce a zdaleka to není noha, kterou kamufluje. KONEC SPOILERU.

Kubrick pečlivě studoval historické období a vysílal autorku kostýmů na evropské aukce, aby sledovala dražby historických oděvů. Šlo mu zejména o to, aby vybírala lesklé dobové látky, které tolik vyniknou na barokních malbách a velmi dobře věděl, že stejný účinek budou mít i ve filmu.

barrylyndon3

Barry Lyndon je jedno z nejpřesvědčivějších děl světové kinematografie. Snímek je skutečně historickým přímým přenosem a obsahuje řadu neuvěřitelně působivých momentů. Velkorysá výprava Kena Adama, který vybral lokace v Německu, Velké Británii a Irsku je během pověstné Kubrickovy ,,magické hodiny“ naprosto ohromující.

Kritika byla zdrcující. Film byl otevřeně označen za nezajímavý a nudný a některá menší média nešetřila urážkami na velikášství mimořádného umělce. Barry Lyndon se točil 2 roky a proběhlo celých 300 natáčecích dní!

Film s rozpočtem ohromných 11 milionů dolarů dopadl komerční katastrofou, která se vyplatila až po plném rehabilitování tvůrce. Barry Lyndon však dodnes není doceněný snímek a je neprávem ve stínu ostatní Kubrickovy tvorby, kterou ovšem v technické preciznosti a vyprávění příběhu v mnohém předčí.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist