Požáry (2010)


pozary_1

Kanada/Francie, The Incendies, režie: Denis Villeneuve, scénář: Denis Vileneuve, Wajdi Mouawad podle divadelní hry Wajdi Mouawada, kamera: André Turpin, střih: Monique Dartonne, hudba: Gregoire Hetzel, hrají: Lubna Azaabal, Maxim Gaudette, Rémy Girard, Mélissa Désormeaux-Poulin, Luc Déry

 

133 minut, barevný

 

Nominace na Oskara za nejlepší cizojazyčný film

 

Film:

 

Dvěma sourozencům změní závěť jejich matky život. Oba si myslí, že jejich matka byla bláznivka, jenže zádumčivá tvář rodinného přítele notáře je vyvede z omylu. Dozvídají se, že jejich otec pravděpodobně stále žije a zároveň o existenci bratra o kterém neměli dodneška ani tušení. Matka své děti v osobních dopisech důrazně žádá, aby každý zvlášť oba lidi vypatráli. Dcera je o poznání více přesvědčená přání matky splnit. Vydává se po stopách matky, aby nalezla svého ztraceného bratra. Následující děj střídá scény z pohledu matky zachycující její osud ve válkou postiženém Libanonu a z pohledu dcery, která až teď zjistí, čím vším si její maminka musela projít.

pozary_2

,,Když jsem v rukou držel scénář, měl jsem pocit, že to je mistrovské dílo,“ takto promluvil o svém prvním dojmu o tomto filmu dnes bezezbytku kanadská režisérská megastar Denis Villeneuve (Příchozí, Zmizení, Nepřítel , Sicario, Blade Runner 2049). Kanadskému režisérovi se velice líbila kostra příběhu, která je bezesporu klasickou antickou tragédií, ale neměl ani ponětí o arabské kultuře, kam je děj zasazen. Film se natáčel v Kanadě a v Jordánsku a režisér si nebyl jistý, jak na jeho téma budou Jordánci reagovat. Byl překvapený. Odpověděli mu, že by měl konečně někdo vyprávět i takovéto příběhy.

 

Požáry jsou nesmírně krutým filmem, který divákovi nic nedaruje. Je to film o odvrácené straně lidství, je o zrůdnostech, kterých jsou schopní jenom lidé. Přiznám se, že nejsem odborníkem na arabská témata a ani filmy o tomto tématu nevyhledávám. Zaujalo mě ale velmi vysoké hodnocení tohoto filmu na imdb.com a pochopitelně jméno režiséra.

pozary_3

Je to film vynikající, nekompromisní a rozhodně není pro každého. Při jeho sledování jsem si vzpomněl na nestárnoucí klasiku Bitva o Alžír, kterou naleznete v naší nové připravované knize Slavná románská klasika, ale i na filmy Yorgose Lanthimose. V Požárech však nenaleznete ani jednu scénu s náznakem humoru, je to ta nejčernější noční můra a musím se přiznat, že tento film je natolik silný, že jsem jeho sledování musel několikrát přerušit.

 

Pro mě naprosto neznámí herci zde podávají nesmírně dobré herecké výkony, zejména pak ženské představitelky matky a dcery. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že Villeneuve si později vysloužil srovnání s mistrem napětí Davidem Fincherem. Fincher je o poznání jiný režisér a vlastně by mě zajímalo, proč mají kritici tendenci tyto dva filmaře srovnávat. Zatímco Fincher je mistr vizuálu, živoucích postav a hutné depresivní atmosféry je Villeneuve režisérem filmů s mysteriózní atmosférou, postavami na samém pokraji svých sil, které vystavuje tvrdým zkouškám, ve kterých často nelze obstát a zobrazuje ta nejtemnější zákoutí lidské duše, kdy jde za hranu. Kdyby dnešní doba nebyla tak cynická a Villeneuve se narodil o dvě dekády dřív, byl by spíš obskurním filmařem, než uznávanou veličinou točící dnes filmy s rozpočty bratru za 150 milionů dolarů.

pozary_5

Já opravdu nevím, zda je tento film pravda a je to hraný film, takže mě to až tak nepálí. Co mě ale pálí, že Požáry fungují jako temné psychologické drama beze zbytku a nabízí silnou pointu z dob antiky a pořád funguje stejně silně. Přiznám se, že se mi tento film hrubě nelíbil a podruhé se na něj dívat nehodlám. Jsem ale rád, že jsem ho viděl a jistě neprohloupíte, pokud se na něj podíváte také.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

pozary_poster

Přidat komentář

TOPlist