Podzimní sonáta (1978)

Herbstsonate_2

 

Höstsonaten, Francie/SRN/Švédsko 1978, režie: Ingmar Bergman, kamera: Sven Nykvist, scénář: Ingmar Bergman, střih: Sylvia Ingemarsson, hrají: Ingrid Bergman, Liv Ulman

99 minut, 35 mm, barevný

Nominace na Oskara – nejlepší herečka v hlavní roli (Ingrid Bergman), scénář

Film:

Charlotte (Ingrid Bergman) je světoznámá klavíristka. Eva (Liv Ulman) je nadšená amatérka, která si hraním jen občas zpříjemní chvilku volna během svého výrazně usedlejšího stylu života na venkově se svým manželem a invalidní sestrou. Zpočátku láskyplné setkání přejde v nemilosrdné a kruté hádky, ve kterých dcera Eva vyčte své matce všechny její chyby, chlad, bezcitnost i mimořádný talent.

Ingmar Bergman chtěl první dámu švédského filmu obsadit do svého hýčkaného projektu už dávno, ale nemohl sehnat prostředky na jeho realizaci. Povedlo se mu to doslova na poslední chvíli, Ingrid Bergman onemocněla rakovinou a právě Podzimní sonáta je její poslední film.

 

Z natáčení

Z natáčení

Ingrid Bergman nechtěla pojistit žádná pojišťovna, protože byla po operaci zhoubného nádoru a Ingmar Bergman pravé prožíval svou otřesnou mediální a daňovou kauzu. Jeho značné finanční příjmy a několik firem po celé Evropě neunikly pozornosti berňáku a média se do režiséra ostře pustila, přestože se na konci ukázalo, že byl ve slavné kauze nedoplatek asi 180 000 švédských korun. Bergmanovi sice vznikla škoda 3000000 korun za odmítnuté zakázky, ale to nikdo samozřejmě neřeší.

Film se natáčel nedaleko Osla ve starém ateliéru a pokud byl komorní námětem a zpracováním, tak emoce na place byly velmi vyhrocené. Na první čtené zkoušce Ingrid Bergman přečetla svou roli hromovym hlasem, výrazně gestikulovala a přehnaně se pitvořila. Zkrátka si svou roli nacvičila před zrcadlem a rozhodla se, že přesto nejede vlak. Podle Bergmanových slov ho rozbolela hlava a skriptka se rozplakala a utekla na chodbu. Ingrid Bergman následně sdělila, že je to dost nudný příběh a měl by se oživit nějakými vtípky. Na závěr zahrála Chopinovo preludium, řekla že je to pekelná nuda a nechápe, proč by se v tom filmu melo hrát dokonce dvakrát.

Herbstsonate_4

Natáčení se neslo v podobném útočném duchu. Ingrid řvala na svého jmenovce, že nic neumí a Bergman ji neustále u kontrolního monitoru ukazoval, co právě natočili. Ve filmovém štábu převládaly ženy, a to byl nakonec ten pravý důvod, proč se film nakonec dokončil a nešvary ustaly. Hlavní hvězda zapadla do kolektivu Liv Ulman, vedoucí výroby Katinky Farago, kostymérky Inger Person, maskérky Cilly Drott, střihačky Sylvie Ingmarson, scenografky a koneckonců i režisérovy ženy Ingrid, tedy jmenovkyně slavné divy.

Pokud máte někoho ve svém okolí, kdo onemocněl rakovinou, tak víte, že se pohybujete neustále až na dřeň. V jednu chvíli herečka vyskočila a překvapenému Bergmanovi nafackovala. Pak mu sdělila, že pokud ji okamžitě neřekne, co má hrát, tak z něj udělá fašírku. Rozzuřený Bergman ji řekl, že jí stokrát řek, aby v té scéně nedělala vůbec nic, že jenom zatracení amatéři si myslí, že musí pořád něco dělat. Po dalších únavných přestřelkách se nakonec  oba rozesmáli a šli natáčet. Na konci natáčení měli 5 hodinový dokument svých výstupů, který si Ingrid nechala posléze přehrát u Bergmana doma. Pronesla:“Tenhle dokument jsem měla vidět dřív, než se začalo natáčet“.

Film měl obrovský úspěch, kritika ho označila za typicky bergmanovský a autorovi to imponovalo. Podzimní sonáta se probojovala do oskarového klání, ale uspěla na všech festivalech, kde se objevila. Malý velký film o vztahu matky a dcery a divácky atraktivního souboje mezi rodinným životem a životem hýčkané hvězdy se právem řadí mezi filmové klenoty. RealFilm tento snímek vřele doporučuje ke zhlédnutí všem milovníkům dvorany filmové slávy.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist