C. a K. polní maršálek (1930)

Všichni dobří čeští filmaři 3. díl – Za zvuků úspěchu

ČR 1930, režie a střih: Karel Lamač, scénář: Václav Wasserman podle frašky Emila Artura Longena, kamera: Otto Heller, Václav Vích, hudba: Jára Beneš, hrají: Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta

 

88 minut, 1.19:1, 35 mm, černobílý

 Film:

Rozšafný pan Procházka (Vlasta Burian), toho času setník ve výslužbě, stále nemůže zapomenout na rakouskou uniformu, kterou nosil. V hospodě, mezi podobně naladěnými kumpány, vzpomíná na dobu své služby a zpívá píseň „O polním maršálkovi“, jejíž posměváčský text ho stál místo. Jeho synovec Rudi (Jiří Hron) slouží v Haliči, kde je zamilovaný do půvabné dcery (Máňa Ženíšková), velitele posádky plukovníka Přecechtěla (Theodor Pištěk). Jenomže lásce obou mladých lidí nepřeje Lili, tedy plukovníkova choť. Jednoho dne se Procházka rozhodne Rudiho navštívit a jako na potvoru v době, kdy je zrovna očekávána inspekce C. a K. polního maršálka. Procházka navíc nalezne ve skříni maršálkovu uniformu a jeho návštěva dostane úplně jiný rozměr.

 

Prvním českým zvukovým snímkem byl film Když struny lkají, který ale u diváků bez milosti propadl. Reparátem zvukového filmu byl snímek C. a K. polní maršálek, jenž vstoupil do kin záhy.  C. a K. polní maršálek je první veselohrou natočenou v českém jazyce a vzhledem k tématu, tedy zesměšňování poměrů v rakousko-uherské armádě, které bylo divákům důvěrně známé, a populární divadelní hře se zrodil nestárnoucí komediální hit.

 

Za úspěchem tohoto filmu stál Josef Auerbach. Jeho raný život byl obestřený tajemstvím i ve vlastní rodině, ale víme, že byl zaměstnaný krátce v obchodě s textilem a sloužil také v rakouské armádě, takže téma filmu mu bylo velmi blízké. Po první světové válce se odstěhoval do Vídně, kde se mu povedl první lukrativní obchod. Dostal se k brokátovým látkám určeným pro šití opon a vyrobil z nich kolekci pánských kravat. Najednou nebyl zaměstnanec, ale majitel jednoho z největších vídeňských obchodních domů s textilem. Pak ovšem dostal dopis od přítele, zda by nechtěl v Praze zkusit podnikat v oblasti distribuce filmů.

 

Josef Auerbach sbalil kufry a přijel do Prahy. Založil zde společnost Elektafilm, která se brzy etablovala na trhu jako jedna z nejúspěšnějších firem. Auerbach uvolnil minimální možnou sumu na realizaci a do dvou týdnů chtěl mít natočený film. Co nejrychleji pak chtěl film uvést v kinech a inkasovat největší zisk. Vlasta Burian (Nejslavnější české pohádky IIVDČF – Za zvuků úspěchuVDČF – IdeologovéNejvtipnější hlášky z českých pohádek, Ducháček to zařídí), který provozoval vlastní divadlo a byl rovněž skvělým obchodníkem, si s ním nad míru rozuměl.

 

Josef Auerbach byl také členem finančního konsorcia, které stavělo ateliéry na Barrandově a po vypuknutí války musel kvůli židovskému původu odejít ze země. Přišel o veškerý majetek a začínal znovu. Nejprve byl v Paříži, pak v Lisabonu, Mexiku a nakonec zakotvil v USA, kde se dal dohromady s rodinou Mirischů, která tehdy prodávala v kinech popcorn a čokoládu. Jestli je vám toto jméno povědomé, pak plným právem. Byli to právě oni, kteří v Hollywoodu financovali takové filmy jako West Side Story nebo Sedm statečných.

 

Vlasta Burian, který ve filmu hrál hlavní roli, byl divákům dobře známý i z éry němého filmu, ale diváci ještě plně nepoznali jeho skutečné herecké kvality. Burianovou ohromnou výhodou byla skvělá znalost německého jazyka, ve kterém dovedl hrát stejně bravurně jako v češtině. Když se objevil na plátně a pronesl tento geniální monolog, lidé se v kině okamžitě smáli, protože měli dobu rakouských oficírů ještě v dobré paměti: „Co na mě čumíš jak tajemnej hrad v Karpatech? Ty nevíš, kdo jsem? Jakmile někde řekneš, žes mě tady viděl, tak tě nechám zastřelit kanónem. Abtreten! Ale sakra, ještě bych doved vojákům udělat nohy. Reichs Donner Wetter, tohle jsou huláni? Tohle je regiment? To je horda splašenejch guvernantek. Vy jste oficír? Vy jste tapicír, pane! Vy taky, vy čumíte, jak zmrzlá jitrnice v průjezdě. Já vás tady, chlapi, srovnám, že vám půjde fagicuc skrz palici, hergot!“

 

Z doby uvedení filmu se nám zachovaly i nějaké statistické údaje. V pražských kinech Adria a Fénix se tento snímek hrál nepřetržitě 22 týdnů a zhlédlo ho tam přes 400 000 diváků, kteří zaplatili na vstupném přes 3 miliony korun! Pro srovnání v této době bral učitel měsíčně 1100 korun a ministr 9000 korun! Musíte tedy uznat, že tento úspěch byl skutečně velkolepý. Film také slavil ohromné úspěchy ve Francii a v německy mluvících zemích, protože pro německou verzi upravil dialogy vídeňský humorista, novinář a kabaretiér Rod Rod, který ve filmu dokonce hrál roli pravého maršálka.

 

C. a K. polní maršálek je jedním z evropsky nejúspěšnějších filmů, který v přepočtu na inflaci doslova vydělal jmění a navíc dodnes skvěle funguje jako vynikající veselohra.

http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Přidat komentář

TOPlist