V Městském muzeu v Týně nad Vltavou můžete navštívit výstavu Alfréda Radoka, nedoceněného skvělého režiséra celovečerních filmů, otce Československé nové vlny a zároveň průkopníka celosvětového fenoménu Laterny Magiky.
Pokud se ptáte, co má společného Alfréd Radok s Týnem nad Vltavou, pak vězte, že s radostí pobýval a tvořil na letním bytě ve svém rodišti v nedalekých Kolodějích nad Lužnicí. Shodou okolností se to krásně sešlo, protože před pár týdny jsem byl bádat v archivu Městských divadel pražských, kde byl Radok také aktivně činný.
Takto na Radoka zavzpomínal Václav Havel:,,Já jsem do bližšího osobního kontaktu s Městskými divadly pražskými přišel až tehdy, kdy mě přizval ke spolupráci Alfréd Radok. Ačkoliv jsem byl asistentem režie jen u některých jeho inscenací, zval mne na další jako mladšího přítele. Radok se vždycky pokoušel dostat z herců cosi víc, něco, čeho se jim v jiných inscenacích nedostávalo. A byl nesmírně citlivý na to, aby herci dobře dýchali, aby správně frázovali, aby se v jejich projevu neobjevovaly podivné falešné intonace, které jsou jen výsledkem návyku anebo jsou způsobeny tím, že herci neumějí správně dýchat.“
Bez Alfréda Radoka by nebyla nejslavnější kapitola českého filmu, tedy Československá nová vlna. Jeho film Daleká cesta z roku 1949 byl symbolem pro celou generaci jeho studentů. Drsný snímek o osudu Židů v nacistické Říši byl pro Radoka symbolický, protože byl sám židovského původu. Strhující kamera Josefa Střechy pak navozuje atmosféru, kterou se pak inspirovaly nejsilnější dramata šedesátých let.
V ateliérech na Barrandově natočil veselohru Divotvorný klobouk v roce 1952 a v roce 1956 Dědeček automobil, ve kterém Radok objevil Luďka Munzara. Na druhém jmenovaném filmu získával své první zkušenosti mladý talent jménem Miloš Forman. Radok si na Formana trpěl a právě jemu svěřil režii některých sekvencí v Laterně magice, ve které tvořila řada filmařů, jež měla problémy s režimem. V době Radokova působení sklidila Laterna velké úspěchy na EXPO v Bruselu a později v Montrealu.
Radok se ale příliš dlouho z úspěchů radovat nemohl, protože si na něj podle Josefa Škvoreckého zasedl ministr Václav Kopecký, který jeho hru Otvírání studánek zakázal. Pro Radoka to mělo fatální následky a první infarkt. Do roku 1968 pak režíroval v Komorním divadle a dostal další dva infarkty. Po srpnu téhož roku emigroval do Švédska a v roce 1976 zemřel v emigraci ve Vídni. Odkaz Alfréda Radoka je ale nesmírně důležitý a mám velkou radost, že mu je věnován důstojný a hezký prostor v Muzeu v Týně nad Vltavou. Pokud budete mít tím směrem cestu, navštivte tamější muzeum i s dalšími expozicemi.
WEB: www.tnv.cz
KDE: náměstí Míru 1, Týn nad Vltavou
KDY: červenec – srpen – úterý – neděle 10:00 – 17:00