Juraj Herz

Juraj Herz

Dnes se ohlédneme, za bohužel již uzavřenou tvorbou Juraje Herze a od již téměř deset let starého profilu, zaplníme řadu bílých míst recentními poznatky.

Juraj Herz se narodil 4. 9. 1934 v Kežmaroku v Československu. Jeho dětství poznamenal pobyt v koncentračních táborech, kam byl umístěn kvůli svému židovskému původu. Neodpustím si nepodělit se o zajímavou historku, kterou režisér Herz vyprávěl v pořadu Na plovárně. Jurajův otec před jejich nucenou rodinnou deportací řekl, že se všichni po válce v pořádku sejdou. Po skončení války se jako první vrátil domů Juraj, protože jejich koncentrační tábor byl osvobozen Sověty a ti ho poslali hned domů. Po pár dnech se vrátila také maminka a Juraj byl absolutně šťastný.

Po několika uplynulých dnech hrál s kamarády fotbal, když za ním přišel starosta obce a podal mu pánské košile, které mu byly evidentně velké. Herz si je tak odnesl domů a pravý důvod pochopil, až když viděl svého otce v nacistické uniformě, jak stojí uprostřed místnosti. Jurajův otec byl totiž v koncentráku osvobozeném Američany a ti zbídačelým zuboženým lidem poskytovali i nutné zdravotní ošetření a posílali je domů až vyléčené. Jelikož nebyl dostatek oblečení, dostal teplou uniformu poražené armády a po vyléčení poslán domů. Po 9 měsících od společného setkání se pak Jurajovi narodil sourozenec.

Juraj Herz

Juraj Herz ale vystudoval jiný obor než filmařinu a to VŠUP (odtud brilantní schopnost inscenovat filmy v historických obdobích) a DAMU. Přestože se herectví chvíli věnoval byl nadšený, když se mohl stát asistentem režisérovi Zbyňkovi Brynychovi odkud naštěstí pro nás vedla cesta k jeho filmové kariéře.

Středometrážní snímek Sběrné surovosti (1965) natočil Juraj Herz již samostatně podle povídky Bohumila Hrabala Baron Prášil v rámci projektu zfilmování Hrabalových povídek mladými tvůrci. Zatímco ostatní počiny jeho vrstevníků běžely v povídkovém filmu Perličky na dně (režírovali Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová a Jaromil Jireš), pak jeho snímek a krátkometrážní Fádní odpoledne Ivana Passera běželo samostatně. Herz s Hrabalem byli také autoři scénáře. Sběrné surovosti se odehrávají ve sběrně surovin a jsou surovou groteskou o relativitě hodnot. Ústřední postavou je typický Hrabalův hrdina – pábitel Haňta (Václav Halama). I když nevíme kolik lidí film navštívilo, stačilo to na to, aby se Herz prosadil mezi aktivní režiséry a mezi filmy svých kolegů patří jeho povídka jednoznačně k nejzdařilejším.

Zatímco Herzovi kolegové dýchali pro umění, pak jeho touha byla především osvojit si řemeslo. Bylo to způsobeno podle jeho vlastních slov tím, že měl mindrák z toho, že neabsolvoval FAMU. Možná i proto se rozhodl místo milého poetického filmu natočit psychologické kriminální drama z nemocničního prostředí Znamení Raka (1966). Herz opět pracoval se samotnou autorkou předlohy spisovatelkou Hanou Bělohradskou a společně adaptovali její vlastní předlohu. Režisér v tomto filmu použil velmi zajímavou metodu, když nechal známé české herce předabovat jinými známými herci. Tato invence však nebyla v tehdejší době přijata vůbec s pochopením. Z kriminálek z nemocničního prostředí, které byly (a jsou dodnes) divácky vděčné však Znamení Raka vyčnívá řadou překvapivých zvratů, skvělým hereckým výkonem Ivy Janžurové ve vedlejší roli a zajímavou neotřelou pointou. Film navštívilo ve své době 551 297 diváků.

Ve snímku Kulhavý ďábel se Juraj Herz postavil i před kameru v hlavní roli ďábla Asmodeje, který se snaží zamilovaného mladíka přesvědčit o pošetilosti lásky. Hudební komedii podle klasické francouzské předlohy Alaina René La Sage navštívilo 532 341 diváků a poprvé se v něm výrazně prosadila herečka Jana Šulcová. Zpěv pak pro film obstarali tehdejší zpěváci Václav Neckář, Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Yvonne Přenosilová a Karel Štědrý.

Pages: 1 2 3 4

Přidat komentář

TOPlist