3 Kino představí to nejlepší z české, polské, slovenské a maďarské filmové tvorby

Středoevropská kinematografie zažívá renesanci a pražský festival 3 Kino představí zbrusu nové i retrospektivní snímky z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska a RealFilm.cz je mediálním partnerem.

MFF 3Kino

Festival 3 Kino byl založen roku 2013 a celkem chápu proč. Pro země z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska bylo nesmírně složité zaujmout na velkých áčkových festivalech a na Oskarech. Důvod je celkem jasný, ono toho příliš k prezentaci vlastně nebylo. Po pádu železné opony se sice festivaly v Berlíně, Benátkách i Americká filmová akademie rozhodli ocenit trezorové a zakázané filmy natočené koncem šedesátých let, konkrétně pak československé Skřivánky na niti Jiřího Menzela (1990) nebo Obecnou školu tehdy slibného Jana Svěráka (1991), který svým celovečerním debutem potvrdil svůj talent po školním cvičení Ropáci oceněný studentským Oskarem. S výjimkou úspěšného Kolji v roce 1996 se o žádných velkých úspěších hovořit nedá.

 

Češi ovšem fatálně selhali s managementem Filmového studia Barrandov a devadesátá léta se stala symbolem úpadku a degradace filmového řemesla (více v tomto článku), neuspokojivým se také stalo vedení filmové fakulty FAMU v Praze Michalem Bregantem, které vedlo k rozkolu filmařské obce a vzniku vzdorofakulty FAMO v Písku. Výsledek? Velice tristní. Český film zmizel z mapy zemí, které natáčí skvělé filmy. Situace se ovšem změnila letos, kdy Václavu Marhoulovi napodruhé (vzpomínáte ještě na bizarní Marhoulem produkovanou černobílou Postel z roku 1998 uvedenou mimo soutěž v Cannes, která rozčilovala české diváky lascivním plakátem s pubickým ochlupením?) vyšla touha uspět na velkém festivalu. To ale není vše. V branži polarizující Michal Bregant letos bez většího zájmu médií obdržel pro Národní filmový archiv cenu na MFF v Benátkách za restaurovanou Extázi Gustava Machatého.

mefisto1

U maďarských filmařů to nebylo po pádu železné opony o mnoho lepší. Maďarský Menzel István Szabó, který oslnil v osmdesátých letech skvělým Mefistem nedokázal navázat a přijít se zásadním filmem. Smůlu prolomil velmi solidním mezinárodně obsazeným dramatem Sunshine. Maďaři měli oproti Čechům velkou výhodu. Tím byl hollywoodský producent maďarského původu Andrew Vajna (Terminátor 2: Den zúčtování, Rambo II a III, Základní instinkt, Smrtonosná past III, Evita, Total Recall), který se netajil tím, že maďarským filmům nerozumí. Rozhodně ale rozuměl tomu, jak udělat z Budapešti Mekku Hollywoodu. Budapešť je bezesporu nejvyužívanější lokalita pro velké produkce. S tím přichází pochopitelně i kontakty a výhody pro tamější filmaře. Maďarsko za poslední dvě dekády ušlo pořádný kus cesty – Nimród Antal (narozený v Los Angeles, ale absolvent maďarské filmové školy) oslnil hodně neobvyklým snímkem Revizoři v roce 2003 a dokázal v Hollywoodu natočit nepříliš doceněný ale skvělý thriller Motel smrti nebo sci-fi Predátoři. Zásadní úspěch ovšem měl syrový nekompromisní snímek Saulův syn Laszla Nemese z roku 2015.

 

Polsko mělo velkou výhodu v Andrzeji Wajdovi, jehož tvorbu velké festivaly vždy sledovaly. Wajda v roce 2007 natočil zásadní snímek Katyň, který zabodoval i u českých diváků. Državu polské kinematografie ovšem drží sympaťák Pawel Pawlikowski, a to černobílými snímky Ida, která zvítězila na Oskarech a v pro mě dokonce ještě o poznání lepším snímku Studená válka, kterou jsme na RealFilmu zařadili mezi filmy roku v konkurenci všech distribučních snímků z Hollywoodu.

 

Popelkou mezi českou, polskou a maďarskou kinematografií je pak nejmladší kinematografie slovenská. O ambicích slovenských tvůrců nemůže být pochyb, volba témat je často velice kontroverzní – politická korupce, zneužívání dětí, bizarní skutečné události, ale Slovákům se nedaří oslovit diváky, a to dokonce ani na domácí půdě. Ostatně Slovensko nemá v letošní soutěži žádného zástupce.

Důvod proč šel středoevropský film nahoru je podle mě prostý. Filmaři začali vyprávět obecná mezinárodně srozumitelná témata a přitom dokáží navázat na tradici vlastních kinematografií. Nenapodobují Hollywood a objektivně nerezignují ani na hluboký estetický zážitek. Co zatím postrádám je humor, který do tohoto regionu patří, protože třeba polská Sexmise nebo Menzelovy tragikomedie v čele s nejúspěšnějším českým filmem všech dob Vesničko, má středisková zaujaly právě humorem.

 

Letošní festival 3 Kino nabídne v soutěžní sekci hned dvě české předpremiéry, a to Staříky Martina Duška a Ondřeje Provazníka
http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

A Tiché doteky Michala Hogenauera. Hogenauer se na FAMU zabýval tvorbou Michaela Hanekeho (Bílá stuha, Pianistka, Utajený) a jeho debut svůj inspirační zdroj rozhodně nezapře. Ostatně Filip Renč v debutu Requiem pro panenku také nedokázal skrýt inspiraci Michelangelo Antonionim.
http://magazin.realfilm.cz/wp-content/uploads/FINAL-trailer.jpg

Největší zastoupení bude mít letos ale kinematografie polská. Podívejte se na náš předchozí článek o festivalu, kde uvádíme další informace o festivalu, akcích, sekcích a filmech.

PŘEHLED SOUTĚŽNÍCH FILMŮ

MFF 3Kino

 

WEB FESTIVALU

Přidat komentář

TOPlist