Divoká planeta (1973)


divoka_planeta_1

La Planete Sauvage/Fantastic Planet, koprodukce Francie, režie: René Laloux, scénář: René Laloux, Roland Topor podle románu Stefana Wula, kamera: Boris Baromykin, Lubomír Rejthar, hudba: Alain Goraguer, výtvarník: Roland Topor, Josef Váňa, Josef Kábrt, animace: Zdeněk Šob, Jiří Vokoun, Zdena Bártová, Karel Štrebl, Jindřich Bárta, mluví: Jennifer Drake, Eric Baugin, Jean Topart, Jean Valmont, česky: Alfréd Strejček, Hana Maciuchová, Miroslav Masopust, Jorga Kotrbová

Velká cena na MFF v Cannes

Film:

Ocitáme se v podivném světě na planetě ovládané obřími humanoidy s modrou kůží, kteří si říkají Draagové. Jsou to vesměs klidné bytosti, které většinu času tráví meditací. Dcera draagského premiéra Tiva nalezne dítě divokých Omů (slovní hříčka, francouzsky se řeknou lidé hommes), osvojí si ho a dá mu jméno Terr (francouzsky Země). Malí Omové jsou mnohonásobně menší než Draagové a draagské děti se baví pořádáním jejich soubojů, jež často končí jejich smrtí. Terr brzy vyroste a jelikož se mu Tiva skutečně věnuje, naučí se také spoustu draagských vědomostí a dovedností. Stále se však cítí v zajetí, proto vybaven vědomostmi vyspělejší civilizace uteče mezi své druhy, aby jim předal draagské vědomosti.

Režisér René Laloux (1929-2004) společně s výtvarníkem Rolandem Toporem, který byl rovněž příležitostným hercem, scenáristou, spisovatelem a surrealistou, zamýšleli Divokou planetu jako animovaný film, který se vzpírá Disneymu, a to nejen stylem a způsobem vyprávění, ale také žánrem. Právě proto se rozhodli zvolit žánr sci-fi a k tomu účelu si pro svůj scénář vybrali román “Oms en serie” francouzského spisovatele, který byl zároveň zubařem, Stefana Wula o planetě Ygam a o střetu civilizace Draagů s lidmi. Lidé jsou tam Draagy považováni za domácí mazlíčky anebo obtížnou škodnou srovnatelnou s krysami, kterou je třeba hubit…

divoka_planeta_2

Francouzský režisér René Laloux na filmu několik let spolupracoval s českým výtvarníkem Rolandem Toporem v ateliérech Studia Jiřího Trnky a Krátkého filmu Praha. Nebyla to ostatně jejich prvotina, protože spolupráce dvojice Laloux-Topor čítala už krátkometrážní animované filmy Plži (Les Escargots, 1965 – film se někdy překládá také jako Hlemýždi či Slimáci) a Les Temps morts (neboli Mrtvých časech) z roku 1966.

O filmu Laloux řekl: “ Náznak je nadřazený plnému ukázání. Co potřebujeme je schizofrenní film.“

Výtvarně je Divoká planeta zřetelně inspirována díly surrealistů a je natočená jako ploškový film. Film překypuje bizarními a velmi znepokojujícími obrazy, ostatně tento snímek není v žádném případě vhodný pro děti. Už v samotném úvodu je zachycena smrt matky malého Terra, který pak sleduje jak do jejího mrtvého těla šťouchají zvědaví draagské děti jako do uhynulého zvířete. V další velmi drsné scéně pak jeden z Draaagů zašlapuje lidská těla jako obtížný hmyz. Ve filmu jsou ale také scény zcela zřetelně inspirované holocaustem, včetně hromadného vraždění jedovatým plynem i s omskými kolaboranty, kteří v plynových maskách běhají parkem a na vodítku slídí po uprchlých Omech.

divoka_planeta_3

Z produkčních důvodů domluvil René Laloux pro Divokou planetu koprodukci mezi československým Krátkým filmem – studiem Prométheus (Prométheus původně sídlil v Praze-Michli, ale v polovině sedmdesátých let se tak pojmenovalo studio animovaných filmů v Ostravě) a mezi francouzskou firmou Les Films Armorial.

Výroba Divoké planety ani přesto nebyla levná a realizace nakonec trvala skoro čtyři roky. Snímek se začal natáčet v létě roku 1969 a teprve až těsně před Vánocemi 1973 proběhla distribuční premiéra. Film pochopitelně poznamenaly i dějinné události, které probíhaly po srpnové invazi tzv. spřátelených vojsk. Ideologicky byl námět značně kontroverzní, ostatně narážky na rasové předsudky a genocidu jsou ve filmu naprosto jasné.

divoka_planeta_5

Historicky neméně pikantní je i skutečnost, že tehdejší ředitel Krátkého filmu Kamil Pixa byl sledovaný francouzskou kontrarozvědkou a při jedné z jeho cest do Paříži byl také zatčen a vyslýchán. Animovaný film však v této špionážní hře hrál však samozřejmě jen minimální roli. Jedním z důvodů bylo umučení brněnského ředitele pošty při výslechu nedlouho po skončení druhé války, o kterém se československá tajná bezpečnost domnívala, že je francouzským špionem. Pixa do konce svých dnů tvrdil, že to nebyla vražda, ale nešťastná náhoda. Posadit ovšem svlečeného muže v horečce v zimě před otevřené okno je myslím dostatečně výmluvné.

Divoká planeta slavila už v době svého uvedení velmi solidní úspěch. Zatímco v Československu se promítala jen krátce, ve Francii film vidělo přes 800 tisíc diváků a snímek získal Velkou cenu na MFF v Cannes. Do amerických kin jej zakoupil Roger Corman. Film se dá zhlédnout celosvětově na službách VOD, přesto jsou mezi jednotlivými verzemi značné rozdíly, zejména v barevnosti. V tomto ohledu je nejpřesvědčivější digitálně zremasterovaná francouzská verze.

Divoká planeta se v současnosti těší kultovní proslulosti, často se umisťuje na seznamech nejlepších sci-fi všech dob a objevuje se dokonce i v jedné scéně horroru Cela režiséra Tarsema Singhe, kde snímek sleduje z postele Jennifer Lopez.

 

 


ceska animovana klasika_obalka

KOUPIT na KosmasuZDE

Kniha k dispozici v Muzeu Karla Zemana

Přidat komentář

TOPlist