Claude Chabrol – antikonformista (2018)

Při zakládání RealFilmu jsme si předsevzali, že budeme psát pouze o dokumentech, které pojednávají o kvalitních filmech nebo zajímavých filmařích. Někdy namlsaní pozvánkami a vyšperkovanými tiskovkami jsme se vypravili na dokumenty, které byly zkrátka hrozné a pak bylo často obtížné o těch filmech nepsat. Dokument Claude Chabrol – antikonformista je ale přesně ten dokument, jenž přesně odpovídá filozofii našeho portálu.

Claude Chabrol - antikonformista

O Chabrolovi jsme psali v režisérském profilu, který byl samozřejmě ovlivněn mnoha články a vzpomínkami jeho kolegů. Tento dokument je cenný také kvůli tomu, že ho samozřejmě natočili filmaři, jak jinak, ale autorkou je Chabrolova dcera Cécile Maistre (Chabrol) , mnohaletá skriptka francouzského režiséra, která ho představila nejen jako antikonformistu, ostatně název dokumentu je v tomto ohledu dost zavádějící, ale i jako prozíravého obchodníka.

„Točím filmy, abych dal lidem návod, jak se co nejlépe pohybovat a vyznat v našem společném dobrodružství, v naší existenci. Myslím, že když jim ukážu různé hanebnosti, pády, pomůžu jim víc než oslavou úspěchů, které bývají relativní. Nechci být jako obchodník s drogou, nechci, aby divák vyšel z kina a vykládal, na dvě hodiny jsem zapomněl na svět.“ Slova, která řekl slavný francouzský režisér Claude Chabrol v jednom televizním rozhovoru, velice trefně vystihují podstatu jeho tvorby.

claude_chabrol_bild_06

A ještě více ho vystihuje skutečnost, že jako producent točil filmy za polovinu obvyklých rozpočtů, takže když natočil nějaký průšvih nemusel se z toho věšet a vzhledem k tomu, že často nastalo období, kdy jeho laciné filmy kralovaly žebříčkům návštěvnosti (Řezník, Violette, Kuře na octě, Příběh ženy, Slavnost), mohl si Chabrol dovolit často dost nečekanou tvůrčí svobodu. Měl kolem sebe vytvořený stabilní tým lidí, točil jeden až dva filmy ročně a lokality pro natáčení si vybíral podle toho, jestli mu tam chutnalo, když si došel na oběd. Štáb jeho filmů na něj vzpomínal jako na člověka, který se nad nikoho nepovyšoval, dokázal se dobře bavit a pak se zavřel za dveře, napsal nějakou mimořádnou scénu nebo projel účty, aby vše sedělo a pak se šel zase bavit.

masky

Díky své provokativní povaze a týmu lidí, kteří milovali jeho černý humor si mohl dovolit třeba přijít do velice sledované francouzské talk show a říct, že má rád Le Pena. Přeneseno do dnešních poměrů je to jako kdyby si Jan Svěrák sedl do studia veřejnoprávních Událostí a komentářů a řekl s vážnou tváří, že má rád Tomia Okamuru, protože má široký rozhled, je zábavný a myslí to s lidmi dobře. Chabrol si to o Le Penovi zřejmě nemyslel, ostatně co je komu do toho, co si opravdu za těmi obroučkami brýlí myslel, ale ta představa, že měšťáci budou vzteky křičet u televize a házet ovladačem proti zdi v něm vyvolávala upřímnou radost.

Ve filmu je krásná dokumentární scéna z MFF v Benátkách, kde diva Isabelle Huppert vysvětluje televiznímu štábu jak složité bylo hrát svou postavu a v pozadí jde nevědomky zamyšlený Chabrol neomylně směřující na oběd.

Dokument je ke zhlédnutí v on-line vysílání České televize nebo ho najdete v odložené sledovanosti aplikací s programem ČT Art.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Masky

Deja Vu: Krvavé svatby a Základní instinkt

Elle

Nejlepší francouzské kriminálky ze staré školy

Nejzajímavější erotické thrillery

Slavnost

Přidat komentář

TOPlist