Rozum a svaly: Arnold Schwarzenegger

stay-hungry

Ale do filmu bylo ještě daleko. Nejprve se objevoval jako propagátor turistiky v talk show a pak v sitcomu, který se v té době natáčel naživo, hrál maséra Rica, který přišel namasírovat paní domu. O pár měsíců později přišel vytoužený telefonát. Arnold měl přijít na schůzku k Rafelsonovi kvůli vysněné roli. Rafelson mu ji nedal zadarmo, měl se přeci jen postavit vedle Jeffa Bridgese a proti němu byl naprostý naturščik. A následovala i další věc, musel zhubnout 13 kilo, aby nezastínil ostatní herce. To znamenalo, rozloučit se s dráhou nejsilnějšího muže světa. A Arnold souhlasil, zaplatil si kurzy herectví a s tím, že nelze sedět zadkem na dvou židlích se pustil do práce.

Natáčelo se v městečku Birmingham v Alabamě od dubna do léta roku 1975. Arnold se tak najednou ocitl vedle Sally Field a zmíněného Jeffa Bridgese a uvědomil si, že musí začít úplně od píky. Uprostřed natáčení se na place objevil George Butler, že jeho kniha Pumping Iron je bestseller a měli by podle ní okamžitě točit dokument. Jeho žena byla investorka a byla ochotná do výroby nacpat své peníze. Arnold nesouhlasil, chtěl být normální herec a pak mu Butler říká, že bez něj to nebude ono a že by za rok natáčení dostal 50 000 dolarů. Arnold byl zadlužený kam se podíval, chtěl si koupit dům, ale natáčet se mu nechtělo, nechtěl se vracet k něčemu, co právě opustil. Nakonec souhlasil.

Po návratu z natáčení bylo Arnoldovi 28 let, v domě Jacka Nicholsona oslavil narozeniny a ten mu nabídl, že mu sežene nějakou další vedlejší roli. To ale Arnolda začalo brzy štvát. Chtěl hrát role hlavní a agenta, který by mu je sháněl. Nic jiného nepřicházelo v úvahu. Buď všechno nebo nic. Zaplatil si učitele americké výslovnosti a vrhl se na dokument.

V polovině natáčení Butlerovi došly peníze. Uspořádal proto expozici v muzeu v New Yorku kam pozval bohaté sponzory. Bylo to v únoru 1976, muzeum prodloužilo otevírací dobu a akce vypadala tak, že kulturisti z dokumentu pózovali před snímky soch a pláten od Michellangela, Da Vinciho a Rodina. Na večírek přišlo dva a půl tisíce lidí! Mezi nimi třeba Andy Warhol, reportéři z The New Yorker, New York Times a Daily News. Takže crowdfunding se povedl.

New York dopadl dobře, ale film Zůstaň hladový dopadl komerčně prachbídně. Vyšly dobré kritiky, ale film po pár týdnech zmizel z kin s mizivými výsledky. Rafelson byl naštvaný na studio United Artist, které ho neumělo marketingově prodat a chtěl, aby se plakáty na film vyvěsily po tělocvičnách. Film tedy nedopadl, ale Arnold získal konečně dobrého agenta, který zastupoval Sylvestera Stallonea a Jona Voighta.

Arnold měl příjmy z tělocvičen a fitness, takže si mohl dovolit odmítat malé role vrahů, aby měl na nájem. A to bylo zatraceně dobře! Role nedostával, ale agent mu domluvil schůzku u Dina De Laurentiise. Arnold za ním přišel a řekl legendární větu:“proč takový malý chlap potřebuje tak velký stůl?“ A Dino mu odpověděl:“Vy máte přízvuka! Vy pró mě jste nepoužitelný! Vy nemůžete hrát Fláše Gordna. Flaš Gordón je Američan.“

Tahle schůzka skončila pochopitelně fiaskem, i když…Jediná práce, co Arnold přijal byla role v seriálu Ulice San Franciska s Karlem Maldenem a Michaelem Douglasem. Hrál tam vraha ženy, kulturistu, který jí zlomí vaz potom, co s emu posmívala. Nadšený z toho moc nebyl, ale byla to prestižní série a sledovalo jí hodně lidí.

Pages: 1 2 3 4

Přidat komentář

TOPlist